Tenhle týden nekupujeme plasty
Reduce Reuse Recycle
Dnes začínám s jedním experimentem. Celý tenhle týden si nekoupím nic plastového. Žádná voda v láhvi, žádný chleba balený v pytlíku, žádný koktejl s brčkem v baru. Ale ani žádný krém v plastové tubě, žádné tričko s plastovou visačkou. Inspiroval mě k tomu film o rodině, která se na rok vzdala užívání všech ropných produktů. A taky statistika, která říká, že 80 % plastového odpadu průměrné české domácnosti jsou obaly potravin.
Film Rodinná dieta běžel v rámci festivalu Jeden svět, ale já jsem ho neviděla. Tady je trailer:
@vesp dokonce prohlásil, že bychom také měli přestat používat všechny ropné produkty a místo metrem jezdit na kole. To se mi zdá přece jen trochu přehnané, ale žít jeden týden bez kupování čehokoli plastového nevypadá nijak dramaticky, že?
Místo kupování vody v PET láhvi v trafice nebo v potravinách si s sebou prostě vezmeme ráno jednu už použitou láhev, vodu si do ní načepujeme z vodovodu nebo v práci ve fontánce. Místo kupování baleného chleba existují takové ty normální šišky. A jogurty se, doufám, ještě prodávají ve skleničkách, že jo?
Předem upozorňuju na to, že na akci jsme se nijak předem nezásobovali věcmi v plastu. Takže naše celková spotřeba plastů bude prostě o jeden týden nižší.
A proč nejsme rovnou trochu dramatičtější a nevyhneme se na týden používání jakýchkoli plastů? Protože notebook má plastovou klávesnici. Protože se nechci vzdát své kosmetiky, která je v plastových tubách. A jak zaznělo i v tom filmu, kartáček na zuby je taky z plastu, stejně jako kreditka.
Jeden týden nekoupíme nic plastového, to zní splnitelně. Možná až příliš jednoduše. Uvidíme, jak to dopadne. Staňte se fanoušky stránky na Facebooku. A kdybyste si třeba místo kupování balené limonády tenhle týden koupili sirup ve skle a ředili si ho vodou z kohoutku, bude to bezva.
Obrázek Reduce Reuse Recycle chrání licence Creative Commons:
Tak ony i ty gumy na kole jsou z ropy, žvýkačky jsou z ropy, polystyren na zateplených domech je z ropy :o) V dnešní civilizaci se tomu nedá vyhnout :)
Ad jogurty ve skleničce – jestli vám jde o “ekologické chování”, tak to není nejlepší řešení. Sklo má smysl jen pokud se konkrétní sklenička/lahev pošle znovu do oběhu. Jinak je jeho recyklace (ze staré skleničky udělat novou) výrazně energeticky náročnější než recyklace plastů. Bohužel.
Tak pro tenhle týden je naše motivace celkem jasná.
V první řadě nám to připadá zábavné.
A za druhé třeba najdeme místa, kde prostě máme rezervy. Já jsem se už díky prvnímu nákupu (viz FB skupina) zamyslela nad tím, jestli opravdu potřebuju kupovat cherry rajčátka obalená igelitem a strčená do plastové krabičky jen proto, že se mi pohodlněji strkají do pusy než velká rajčata.
Myslím, že opustit na chvíli své pohodlí a zažité stereotypy a zkusit něco nového – ehm NěcoNového(TM) :o)))) je vždycky inspirující.
Na vyhodnocení zvýšení/snížení ekologické zátěže bude čas na závěr.
ta motivace by mohla být celoživotní. Jinak, ale za hledání možných rezervách dávám palec nahoru.
Přijde mi, že to bylo hlavní poselství toho filmu – změnit zažité stereotypy, přemýšlet co kupuji, vyhnout se tunám obalů a snažit se hledat alternativy.
Dodal bych “rozumné” alternativy. Sám autor, taky uletí. Prodá auto, aby za pár měsíců koupil dieselové s odůvodněním, že bude jezdit na řepku. Energetická náročnost výroby auta je asi vetší, než kolik by toho projezdil s benzínákem.
Na Rodinné dietě mne ještě bavila reakce členů domácnosti, jemná ironie manželky a poznámky dětí. Např. o tom, že kamera je také z plastů, takže by to neměl natáčet. Na dokument nečekaně zábavné.
Obdivuju a stydím se. Já pořád ještě bohužel bojuju s tím nejzákladnějším – nezapomenout doma látkovou tašku, když jdu nakoupit, abych nemusela brát dvě igelitky.
Bjeta: Naprosto souhlasím a film chci vidět (když už kvůli němu dělám tuhle šaškárnu).
Petro: Jde o to, aby se objevilo něco, co tě zaujme natolik, že se na to budeš chvíli soustředit. A pak už se z toho může docela stát přirozenej zvyk.