Discounts everywhere

Cítila jsem se trochu divná. Lidé v práci vždy akorát řešili, kolik peněz na kterém serveru utratili předchozí den a já zase nic… A to až do okamžiku, kdy jsem zjistila, že skupinové nakupování v téhle podobě prostě není pro mě. Víte proč?

Nezajímá mě jídlo

Jasně, každý musí jíst. Ale moje nejoblíbenější jídlo je jogurt a pak dušená mrkev. Takže nabídky na slevu na kuřecí křidýlka, do steak housu nebo do sushi restaurace mě nechávají absolutně chladnou. A ani ty pralinky a cukrárny pro mě moc nejsou. Vždycky si řeknu akorát: “Hm, no dobrý, uvidíme zítra.” A protože nejpopulárnější bývají právě slevy na obří steaky, to “nejzajímavější” z webů zprostředkovávajících skupinové nakupování jde mimo mě.

Jsem nerozhodná

Když už jsou v nabídce produkty, které by pro mě byly zajímavé (kosmetika, kadeřnictví, kurzy, zážitky, vstupenky…), dojde na rozhodování. Jenže říct si, že půjdu k novému kadeřníkovi nebo na masáže někam, kde jsem nikdy nebyla, pro mě v žádném případě není otázka jediného dne. Obvykle si vše vybírám dlouho a hodně srovnávám. Klidně se pak vrátím k první variantě, ale potřebuju na rozhodnutí svůj čas. Proto mě baví e-shopy – můžu se na vše jít podívat třeba desetkrát, necítím žádný tlak od prodavače, že bych se měla už konečně rozhoupat a buď koupit, nebo jít.

Nemotivuje mě sleva

Abych se odhodlala k rychlému nákupu, musím mít dobrý důvod. A sleva pro mě ten důvod prostě není. Ano, může se objevit produkt, o kterém si budu jistá, že ho chci. To byl třeba případ voucheru do Friends Coffee House – vím, že tam rozhodně půjdu, no tak proč si nepořídit slevu. Ale není mi příjemné nechat se tlačit do výběru restaurace tím, že tam budu mít jídlo za 50 %. Možná to není zrovna spořivé chování. Ale jak často si na Slevomatu kupujete věci, které potřebujete a které byste si stejně pořídili?;o)

Co by fungovalo na mě

Stejně jako někdo “slyší” na slovo sleva, jsem já úchylná na limitované edice. Když mám pocit, že je něco jiné než normálně, že to lidé běžně nedostávají a že už se to nebude opakovat, danou věc musím mít. Ať už je to příchuť coly nebo zvláštní event v restauraci. V tu chvíli se rozhodnu o něco rychleji.

Takže si umím představit web, který mi snadno prodá limitované edice věcí: Oblečení vyrobené k nějaké příležitosti, různé zvláštní řady elektroniky, výjimečné doplňky, vstupy na zvláštní tematické večírky a podobné záležitosti.

Takový web by byl rájem pro milovníky značek. Každý si může koupit Conversky, taky si je hodně lidí kupuje, jsou fajn. Ale Product Red Conversky jsou lepší, mají za sebou příběh a jsou neobvyklejší. A když by to byly Product Red Conversky, které vznikly jen v jedné výjimečné sérii, je jich na světě sto a já mám jedny z nich? Zaplatím za ně ráda mnohem víc. Není to prostor pro Zoot.cz, který chce být právě pro milovníky značek?

Když o tom tak přemýšlím, při tom děsně výhodném hromadném nakupování se asi prodává pocit, že jste si dokázali koupit něco extra levně, protože jste chytří. Na tom mém webu by se prodával pocit, že získáváte něco, co má jen pár dalších lidí, takže jste výjimeční. Jak by se to mělo jmenovat, Snobomat?

A teď otázky: Jakou nejlepší slevu jste chytli na některém ze slevových webů? Které sledujete? Na kterých jste už nakoupili? Kolik jich podle vás přežije první rok?

K čemu je Foursquare?

Základní výklad: Foursquare je kombinace několika věcí, je to “mobile + social + friend finder + social city guide + nightlife game thing” – podle oficiálního blogu. Díky tomu, že ze svého mobilu provedete checkin, dáte síti přátel vědět, kde právě jste. Vidíte taky, kde jsou ostatní. Když si tak říkáte, že byste docela zašli někam na pivko po práci, prostě jen mrknete na Foursquare a zjistíte, kdo je nejblíž. K tomu je Foursquare zábavný – za určitou kombinaci checkinů provedených na různých místech a za různých podmínek dostáváte virtuální odznáčky, pokud jste někde hodně častým zákazníkem, můžete se dostat až k titulu mayora. Foursquare tak často motivuje lidi k tomu, aby chodili ven a zkoušeli nové věci.

A to je všechno?

Dostáváme se k bodu Foursquare pro pokročilé. Takže tady je pár situací, které mi Foursquare vyřešil:

• Když víte, kde zrovna jsou vaši přátelé, není to dobré jen k tomu, že se k nim můžete přidat. Tuhle třeba vidím, že @vetrovka je v IKEA. Mohla jsem jí hned napsat, ať mi koupí sklenici angreštové marmelády, na které jsem závislá. Nemusela jsem tam chodit sama. @Luccah zase byla v Kunratické stodole, což mě moc zaujalo. A kdybych to neviděla na Foursquare, možná by ji vůbec nenapadlo mi o tom říct.
• V Potrefené huse jsem hladová čekala fakt dlouho na jídlo. Když jsem si zkusila postěžovat, slečna servírka se zatvářila podivně, že prý je přece běžné čekat nějakých 20 minut. Mrkla jsem na Foursquare a měla jsem v ruce jasný argument – v tomhle podniku jsem už skoro hodinu – a pořád čekám na jídlo, které jsem si objednala prakticky hned! No a taky jsem o tom mohla napsat ostatním.
• Nejen že víte, kde máte kamarády. Taky víte, komu zavolat pro konkrétní informace. Hledáte podnik pro pracovní schůzku? Jeden jste si vybrali, ale nejste si jisti? Mrknete na Foursquare a zjistíte, kdo z vašich přátel tam už byl. Můžete mu zavolat/napsat na Gtalk a zeptat se na detaily. Je to tam v pohodě s wifi? Mají tam zásuvku? Není tam zahuleno?
• A to všechno může probíhat i v reálném čase. Seděla jsem tak v baru, volal mi kamarád a chtěl se zeptat, jestli je ještě volné místo na jedné odborné akci, kam jsem dřív řekla, že bych zašla. Říkám mu: “Nevím, ale zavolej @Lindě, ta už tam podle Foursquare je.”
• Víte, co se děje. Díky “nevysvětlitelné” sérii checkinů mnoha kamarádů ve Starbucks jsem si v půlce dubna vzpomněla, že vlastně je ten den s kávou do termohrnku zdarma. Zapomněla jsem na koncert Black Eyed Peas – připomněli mi ho přátelé svými checkiny na Foursquare. Mohli byste také podle změny toho, jak kam lidé chodí, vyhodnocovat, jaké je počasí:o)
• A ještě jednou Starbucks: Až díky jednomu pozdnímu checkinu jsem se dozvěděla, že Starbucks na Václaváku zavírá až ve 23 hodin.
• Máte historii toho, kdy jste kde a s kým byli. Takže nezapomenete, kde je ta příjemná restaurace, kde jste byli na večeři. K tomu slouží Foursquare i jako deník – můžete si projít svou historii a vzpomenete si na zajímavé věci, které jste dělali. Vidíte také, s kým to bylo. A když budete víc používat “shouts”, tak tahle archivace bude mít ještě lepší výsledky.

Nebude mě to obtěžovat? Vždyť je to další kanál, kterým se jen valí zbytečné informace!

Číst si feed Foursquare opravdu nemusíte. Já to dělám, tak 2-3x za den. A občas se tam objeví něco, co později oceňuju, že jsem se dozvěděla. Myslím si ale, že většina lidí se na aktivitu svých přátel ve Foursquare dívá jen, když chce skutečně zjistit něco konkrétního – typicky “kde je někdo, s kým bych mohl/a jít na pivo”.

Koho mít mezi přáteli na Foursquare?

Záleží na tom, co od toho nástroje očekáváte. Chcete “jen” lépe organizovat události? Dávejte tam lidi, se kterými se reálně můžete nebo chcete potkat. Berete Foursquare jako zdroj informací? Pak si přidávejte koho chcete – ale prostě počítejte s tím, že ten člověk bude vědět, kde jste. A tím se dostáváme k velmi časté otázce…

Není to nebezpečné?

Možná trochu jo. Ale je to míň nebezpečné, když používáte mozek. Potvrdila jsem přes 200 lidí – a některé z nich bych nepoznala, kdyby stáli proti mně. Takže s určitým rizikem počítám, checkiny dělám tam, kde nejsem sama. Osobně si spíš myslím, že než nebezpečné to může lidem připadat vlezlé a slídivé. Aspoň v souvislosti s tím, jak málo je zatím tahle služba rozšířená. Pravděpodobně ale časem na nějaké protřídění přátel v mém případě dojde.

Kde mám dělat checkin?

Checkin je podle mého názoru vyjadřovací prostředek. A záleží na tom, čeho chcete touhle novou formou komunikace dosáhnout. Chcete být mayor na co nejvíc místech? Velkou šanci máte při checkinování v práci, doma, možná i v MHD nebo na ujetých venues. Jiný význam to totiž nemá. Nepřipadá mi to jako úplně přínosný cíl, ale je to na vás. Chcete se setkávat s přáteli? Checkinujte se v restauracích, barech, parcích – a ideálně na začátku návštěvy. Chcete pomocí checkinů vyjádřit svou osobnost? Teď se mi určitě každej druhej racionální a pragmatickej nerd vysměje, ale jo, to je třeba můj cíl. Takže skutečně dělám checkiny i tam, kde je to zdánlivě nesmyslné: Ve vybraných obchodech v nákupních centrech, v to-go podnicích, kde strávím tak 5 minut, než mi připraví jídlo nebo uvaří kafe.

A co Gowalla?

O té skoro nic nevím. V Americe Symbian moc nefrčí, takže Gowalla a komunita okolo vývoj aplikací pro můj telefon nepovažuje za prioritu. iPhonisti kolem mně jsou ale z Gowally dost často nadšení. Z toho, co znám z doslechu, mám pocit, že Gowalla je šikovnější na výlety, na vyplnění volného času, je víc jako geocaching. Foursquare mi připadá jako užitečnější nástroj pro běžný život. Ale jak říkám – je to jen dojem.

Zní to cool, ale časem to je trochu nuda, ne?

Časem jsem se naučila nezapomínat (až na pár výjimečných okamžiků) na checkiny a místo hýkání nad skvělou pozicí v týdenním žebříčku v rámci přátel v Praze jsem začala Foursquare smysluplně využívat. Pořád mě baví sbírat odznáčky a když jsem při přípravě na státnice trochu polevila ve svém společenském životě, mohla jsem se vzteknout, když jsem přišla o nějaká mayorství. Takže herní principy Foursquare jsou pro uživatele jako já asi nastavené dobře. Neomrzí se ani po měsících intenzivního používání, k tomu se z Foursquare stane i užitečná aplikace, která vám může pár věcí usnadnit.

Slyšeli jste ještě nějakou otázku? Nebo máte lepší odpověď? Sem s nimi!

That is the question

Přemýšlíte, jestli si propojit Foursquare s Twitterem nebo Facebookem? Nebo vás naopak lidé žádají, ať si tyhle služby odpojíte, protože jim tapetujete zeď nebo osobní time-line? Spojit? Odpojit? Hlavně doporučuju se předem zamyslet. Taky o tom teď přemýšlím

Často sleduju spekulace o tom, co je na Foursquare správné a co ne:

• Check-inovat se na zastávce MHD (podle mě ne)?
• Dělat zpětný check-in, protože jste zapomněli (podle mě ne)?
• Dělat check-in ve vlastní práci nebo doma (podle mě ne)?

Protože se Foursquare zatím vyvíjí (nedávno oslavil teprve první narozeniny), asi ještě moc nevíme, k čemu všemu půjde použít (i zneužit). Takže když se rozhodujeme, jestli něco dělat nebo ne, měli bychom prostě používat hlavu a vycházet u toho z té základní myšlenky. Tedy k čemu je Foursquare.

Foursquare vám pomáhá setkávat se s přáteli, prozkoumávat město kolem vás a motivuje vás, abyste dělali věci, které byste jinak možná nezkusili – třeba navštívit nový podnik nebo vůbec jít ven. Tak ho vidím já – a můžete se podívat na hezky popsaná pravidla Foursquare, se kterýma se v téhle souvislosti plně ztotožňuju.

Čím víc bude mít Foursquare uživatelů, tím bude tahle služba pro nás všechny přínosnější. Lépe bude fungovat setkávání přátel venku v ulicích, spíš narazíte na užitečné tipy k jednotlivým podnikům. Globálně roste Foursquare docela rychle a já si přeju, aby rostl i v Česku (nebo aspoň v Praze, prosím!). Co pro to můžu udělat? Psát články, pomáhat ostatním uživatelům, ukazovat výhody Foursquare lidem, kteří o něm nikdy neslyšeli.

Kdo z vašich známých se může stát dalším uživatelem Foursquare? Pravděpodobně to bude člověk, který už nějakou sociální síť používá, měl by mít dostatečně chytrý mobil a zároveň by měl aspoň někdy chodit ven. Jak takového člověka najdete? Možnosti jsou dvě: Venku a v sociálních sítích.

Proč účty spojit

Myslím, že v sociálních sítích se hledá efektivněji. Setkáváte se tam s více lidmi, než potkáváte tváří v tvář (i když je to možná smutné). Je to navíc prostředí, které mi pro osvětu tohohle typu připadá příznivější. Člověk už je u internetu, a tak si jen přeleze na web Foursquare.com.

Nejsem si úplně jistá, jestli je možné založit Foursquare účet z iPhonu. Minimálně na Nokii je to dost otrava, lepší je to na webu. A dokážete přesvědčit člověka v hospodě, kterému se Foursquare docela líbí, aby si ho ještě večer zařídil? A dokážete si na to ráno sami vzpomenout? Je to rozhodně těžší než přesvědčovat lidi, co zrovna zevlují na Facebooku nebo na Twitteru. Když váš kamarád uvidí, že jste se zrovna stali nějakým mayorem ve vaší společné oblíbené hospodě, rozhodně ho to zaujme.

Kam svou Foursquare aktivitu “vysílat”

Máte spojený Facebook a Twitter? Já ne. Neodsuzuju to, ale sama za sebe cítím, že radši budu s různými lidmi na obou sítích komunikovat tak, aby to bylo pro všechny přínosnější. Navíc tak můžu vychrlit víc obsahu, aniž bych si oba účty přeplnila aktivitou. Rozhodně nemám zájem vysílat svou Foursquare aktivitu na obě sítě.

Ale kam potom s ní?

Výhody spojení Foursquare s Facebookem jsou následující:

• Na Facebooku je víc lidí, kteří nejsou tolik geeky. Je to “pole neorané” a někteří z nich možná opravdu o Foursquare nikdy neslyšeli. Tady by se možná ta pravá “osvěta” měla dělat.
• Na Facebooku máte všechny ty srandičky okolo, komentáře, palce, obrázek vaší aktivity.
• Lidé, které “Foursquare spam” obtěžuje, si mohou skrýt pouze Foursquare aplikaci, nezbaví se vás jako uživatele úplně.

Propojení s Twitterem má naopak tyto výhody:

• Vaši víc geeky followeři na Twitteru jsou pravděpodobně výrazně ochotnější Foursquare přijmout a vůbec schopni ho pochopit.
• Když budou mít všichni spojené Foursquare účty a Twitter, hned se dozvíte, že jste přišli o mayorství v některém podniku. Je to výhoda pouze pro Foursquare freaks, ano. Ale pro mě osobně je asi nejdůležitější. Na samotný web Foursquare.com totiž chodím poměrně málo a mayorství si nějak pravidelně nekontroluju. Tohle Twitter varování, které vidím ve svých mentions, prostě oceňuju.

Nebojíte se to spojit?

I když se snažíte aktivitu, kterou budete na některou sociální síť posílat, pečlivě vybrat, někdy vám to třeba nevyjde. Pro příklad nemusím chodit daleko, popíšu vám ho jako scénku ze života blondýnky a zrzky, ke které se ještě přimotal kolemjdoucí kolega.

Blondýnka: “Pojďme po práci nakupovat na Arkády! Jdu zítra na svatbu a potřebuju nějakej vršek přes šaty. Pomůžeš mi ho vybrat?”
Zrzka: “Ty jo, to bude bezva. Půjdem se podívat do Zary, do Pepe Jeans no a hlavně do Bershky! Akorát nesmím moc nakupovat, protože potřebuju zaplatit daně.”
Kolega: “Do Bershky, jo? To snad ani neříkej svýmu klukovi…”
Zrzka: “To je fakt, ten je úplně alergickej na slovo Bershka. Tak já si vymyslím nějakou výmluvu a řeknu, že do Bershky jsem vůbec nešla.”

… o pár minut později, blondýnka i zrzka obhlížejí obchoďák.

Blondýnka: “Tak kam půjdem nejdřív? Ještě bych se chtěla mrknout do Humanicu na boty…”
Zrzka: “Tak jdem nejdřív do Bershky, ne? Ať si to užijeme, dokud jsme svěží! Já už si navíc dělám check-in do Bershky… Jé, já jsem se právě stala mayorem!”
Blondýnka: “Jé, to je super!”
Zrzka: “No jo, ale to se mi poslalo na Twitter a teď se můj kluk dozví, i když nepoužívá Foursquare, že jsem v Bershce!”

… začíná zvonit telefon.

Zrzka: “Hm, koukej, už mi volá! …Haló? … Ne, já tady vůbec nejsem abych nakupovala, já jenom podporuju Lucku!”

Smůla? Možná trochu. Pokud ale povolíte svému účtu automaticky posílat své check-iny na Twitter, můžete se vlastně zbavit rozhodování, kdo bude vaším přítelem na Foursquare. Celý svět uvidí všechno a vždy. A i když posíláte jen “významné” události, počítejte s tím, že čas od času můžete jen tak shodou okolností slíznout nějaký badge nebo právě mayorství ve chvíli, kdy se vám to zrovna nehodí. Rozhodně se tedy ještě rozšiřuje možnost být vysledován.

Chápu, že někoho spojené účty štvou

Vysílat si aktivitu z Foursquare do ostatních sociálních sítí jen proto, že to funguje, je hloupé. Až uživatelů ještě přibyde, možná na takové statusy taky začnu být alergická. Dnes si ale ráda přečtu, co zajímavého se “přihodilo” mým přátelům na Foursquare. A ráda se chlubím s odznáčky, jasně! Rozhodně je ale extrémně otravné nechat automaticky posílat na Twitter všechny své check-iny, nějaké takové Unfollow už mám taky za sebou.

Takže po tom, co jsem si takhle hezky popřemýšlela o smyslu své aktivity okolo Foursquare a zvážení námitek @matushiq, @slavekrydval a pár dalších, které si teď bohužel nevybavuju, navrhuju následující kompromis, protože by mohl vyhovovat všem zúčastněným:

Na Twitter budu posílat pouze získaná mayorství, aby pak sesazení mayoři nebyli nepříjemně překvapeni. Za nějaké dva měsíce mám 8 mayorství, to jde vydržet, ne? Upozornění na odznáčky vypínám. Budu se jimi případně chlubit hezky formulovaným ručně psaným statusem, pokud z nich budu mít extrémně velkou radost (a slibuju, že o swarm badge psát nebudu, protože to byste se z toho opravdu všichni zbláznili).

Moje nové nastavení

Co vy na to? Jak řešíte spojení Twitteru, Facebooku a Foursquare? Odpojíte?

Aktualizace: Dole v diskusi se ukázalo, že jsem možná příliš zodpovědným mayorem, který své podniky dobře opečovává. Jestliže o ztrátě mayorství dává Foursquare vědět mailem, nevidím důvod toto propojení zachovávat. Takže vy nespokojení si můžete oddychnout, odpojuju i mayorství.

Už se vyjádřili:

• Tomáš Jelínek – Foursguare aneb pořád nám něco vadí,
• Lukáš Chadraba dvakrát na Twitteru, včetně ankety.

Do you NOKIA and Foursquare?

Přidejte účet

Přidejte příslušné účty a hlavní stránka Gravity bude vypadat nějak takhle:

Hlavní stránka Gravity s připojenými účty pro Twitter, Foursquare a Google Reader

A jdeme se podívat na samotný Foursquare. Vidíte, kdo je přihlášen, vidíte svou poslední aktivitu a dále aktivitu svých Foursquare přátel.

Přehled aktuálního dění na Foursquare

Pokud vám to nefunguje, jedním z nejčastějších důvodů je to, že jste nedovolili svému telefonu připojit se k síti. Já vím, poznámka pro lamy. Ale prostě si zapamatujte, že když je něco špatně, pravděpodobně jste jen zapomněli na příkaz Go Online, například pro restartu telefonu nebo Gravity.

Nezapomeňte se připojit:o)

Jak udělat check-in? Zvolte položku se svým jménem, jak vidíte na obrázku:

K možnosti provést check-in se dostanete pomocí tohoto pole

Gravity bude chvíli hledat příslušné podniky. Pokusí se pátrat po GPS signálu, když to nevyjde, vystačí si s informací o poloze získané díky GPRS.

Gravity hledá nejbližší místa...

V Praze jsou informace o poloze získané díky asistované GPS velmi přesné, takže i ve velkých budovách se snadno “najdete”. V menších městech možná nejsou mobilní sítě tak husté, takže přesné určení může být trochu problém. Předpokládám ale, že tam zase bude výrazně méně Foursquare venues. Takže i tak provedete check-in v pohodě. Takhle vypadá výpis míst ve vašem okolí:

Vyberte si, kde chcete provést check-in

Vyberte si příslušné místo, a jste tam:

Takhle vypadá provedený check-in

A to je vše. Přichází jediná smutná část této recenze: V Gravity nevidíte žádné body, žádné travel bonusy, žádné obrázky a žádné odznáčky. A pravděpodobně ani nepoznáte, že jste se právě stali mayorem. Je to takové decentní a na můj vkus trochu chladné.

Když provádíme společný check-in (rozuměj “jsme v hospodě”) třeba s iPhone uživateli, moc se mi líbí, jak jim na telefonu vyskakuje, kdo je právě teď někde venku. Cool-factor má i samotný Foursquare v takovém okamžiku mnohem vyšší a také dává mnohem větší smysl.

Velkou naději ve mně vyvolává ten nápis Beta, který je u Foursquare v mojí verzi Gravity. A pokud jste nějakou dobu dělali třeba tři check-iny denně z mobilního prohlížeče, je Gravity jako požehnání. Když k tomu mám jako bonus geniálního Twitter klienta a hodně pohodlnou čtečku RSS (recenze “coming soon”), jsem fakt s nákupem Gravity spokojená.

Waze – Foursquare pro Symbian zdarma

A na závěr demonstrace mé vlastní lenosti: Původně jsem totiž chtěla vyzkoušet dva Foursquare klienty pro Symbian, kromě Gravity i Waze, který je zdarma. Jenže jsem se k tomu nedostala. Hraní s Gravity, které jsem si pořídila jako první, mě nadchlo natolik, že na Waze se bohužel už nedostalo. Video s Foursquare ve Waze ale vypadá docela dobře.

Zajímavé Foursquare odkazy

• Najděte Foursquare venues odkudkoli – Look4square.com
• Všechny Foursquare badges pohromadě
• Nový měřák ega: SquareGrader – Jak důležití jste na Foursquare a článek o něm
• @cermak moudře promlouvá o Foursquare
• Martin Hassman na Facebooku: Vzpomínky díky Foursquare
• Moje starší óda na Foursquare

Foursquare

Svůj první letmý kontakt s Foursquare si pamatuju z vydařené afterparty Google Developer Day, o něco bližší pak z článku v papírovém Týdnu na začátku prosince. No a minulý týden o Foursquare napsal článek Daniel Dočekal na Lupě. Tak jsem se rozhodla začít konečně Foursquare opravdu používat. Už to skoro umím a taky jsem si natrénovala odpovědi na otázku, proč je Foursquare bezva.

Jak Foursquare funguje

Protože mám modelku mezi smartphony, telefon Nokia N79 a tím pádem Symbian, je to pro mě částečně omezené. Takže: Přijdu např. do svého oblíbeného baru, vlezu přes mobilní webový prohlížeč na stránku foursquare.com/mobile a do políčka check-in napíšu název podniku, v tomto případě “Placebo”. Vyberu si z výsledků příslušnou položku a provedu check-in.

Ano, můžete namítnout, že takhle se dokážu od počítače na Proseku přihlásit klidně do hospody na Jižním Městě. Dokážu. Ale nedělám to. Nevím, jestli to dokážou uživatelé iPhonu, telefonů s Androidem a BlackBerry. Mají totiž klient, který využívá data o aktuální poloze. A je mi to vlastně fuk. Prostě věřím, že Foursquare “hrajou” hipíci, co nepodvádí.

Kromě toho, že ve svém účtu vidím historii míst, která jsem navštívila, můžu si k nim dělat poznámky a prohlížet si, kdo tam byl taky a co o podniku napsal. Vidím, kdo je Mayor příslušného místa a kolik check-inů má proti mně náskok.

Co s tím?

Je to moc praktické, když jdete do nového podniku
Vidíte zkušenosti ostatních uživatelů, a tak víte, že někde mají super smažák a jinde třeba protivnou obsluhu. A taky vás můžou štamgasti upozornit na nějaký zajímavý prvek výzdoby nebo atraktivního barman… eeee, atraktivní prvek výzdoby a zajímavého barmana!

Už nikdy nezapomenete, co že jste to chtěli ochutnat… A pochopitelně platí, čím víc aktivních uživatelů bude Foursquare mít, tím víc užitečných informací.

Je to jako videohra
Idea, kterou za sebou Foursquare má, je podle mě moc zábavná a taky skvěle zrealizovaná. Když provedu extra vydařený check-in, úplně se vidím, jako herní postavičku, které nad hlavou lítají body, komba, zazáří nový odznáček…

Od pár lidí už jsem slyšela, že jsou na Foursquare staří. Možná mě to časem přejde, ale videohry mě prostě baví.

“Miluju tu hospodu a chci bejt její mayor.”
No je potřeba k tomuhle něco dodávat? Soutěžení je to, co mě obvykle dokáže nejsilněji motivovat. A zvlášť, když je to soutěž o výjimečnou pozici v rámci oblíbeného podniku a obdiv ostatních, který z toho pramení.

Dneska se mu chci vyhnout…
Nemáte v pátek večer náladu na kolegy z práce? Zkuste se mrknout, jestli nemají check-in na nějakém místě. Můžete díky tomu lépe odhadnout, kam vyrazit na večeři a jaké podniky raději vynechat. (Ano, může to samozřejmě fungovat i obráceně, pokud chcete “náhodou” někoho někde potkat. Tedy ano, je to další stalker tool.)

Foursquare je tak milej!
Asi je právě tohle hodně individuální, ale moc se mi líbí způsob, jakým Foursquare komunikuje se svými uživateli.

Ať už je to žádost o autorizaci (“Just a heads up that *** wants to be your friend on foursquare.”) nebo třeba e-mail, kterým si obnovíte ztracené heslo (“Hey Eliška – Sorry to hear you lost your password…”), vše je přímější a osobnější.

Podívejte se třeba na žádost o přátelství, kterou posílá Facebook: “*** added you as a friend on Facebook. We need to confirm that you know *** in order for you to be friends on Facebook.”. Blablabla…

A viděli jste už obrázek Foursquare – mimo provoz?

Námitky?

Mám dvě:

Předně, podle všeho ještě neexistuje Foursquare klient pro Symbian. Takže to je vlastně houby location based služba. A je to taky důvod, proč se mi zpočátku moc nechtělo se do používání Foursquare vůbec pouštět. Jsem ale ráda, že jsem tuhle bariéru překonala. I s tím webovým rozhraním to za to stojí. V každém případě mě poprvé v životě napadá, že můj příští telefon možná nebude Nokia (což je trochu smutné).

Aktualizováno 7.3.: Našla jsem, otestovala a stala jsem se šťastnou uživatelkou prográmku Gravity – přečtěte si zkušenosti.

Leze mi taky trochu na nervy zkracování jmen. Foursquare totiž uživatele označuje kombinací zadaného křestního jména a prvního písmene z příjmení. Nevidím v tom žádnou výhodu, v jednotlivých uživatelích se ztrácím.

A napadá mě vlastně ještě jedna námitka: Opravdu měl ten, kdo vymyslel Foursquare, v hlavě blaho lidstva, když nás tak dobře motivuje, abychom víc chodili do hospody??

Nike Swoosh

• Zputnik, Suchosch, Marek_Baco, Halogan, Starenka, TomikVitek a MarcoSharper.

Aspoň tedy podle dnešního výsledků vyhledávání slov ODS a Nike na Twitteru, které bylo omezené na utweetnutí starší než 22. listopadu.

V neděli si na stejné téma krátce blognul Ufoní blog, ptá se: Krade ODS ochrannou známku firmě Nike? Celkem bez ohlasu a dovoluju si říct, že i bez zájmu.

Předevčírem (tedy v pondělí 23. listopadu) napsal “spolumajitel obchodu se sportovním zbožím jedné světoznámé značky v Příbrami a aktivní sportovec” Martin Bartoš na svůj blog na iDnesu rozhořčený spot ODS karikatura pravicové strany. Včera napsal druhý díl: Nike logo na kongresu ODS II. Přiznávám dobrovolně, oba jsem přelétla očima a prohlédla si akorát demonstraci podobnosti log.

Dnes jeho spot vyhrabala běžná redakce iDnes.cz. Zpracovala a zeptala se obou zúčastněných stran, kvůli nezávislosti, jasně. Fér. ODS na kongresu zneužila “fajfku” firmy Nike… blablabla.

A je tu KAUZA, dokonce zpráva číslo jedna. Tři dny po události. Pět dní po tom, co se informace objevila na Twitteru. Dokonce u novináře (Jirky Suchomela). Jaké z toho plyne poučení?

Blogování na zpravodajských serverech není rozhodně zbytečné. Toužíte-li po spoustě “obyčejných” čtenářů, je to dokonce jednodušší cesta. Mnohem spíš vás novináři mateřské redakce vytáhnou na světlo, když náhodou něco “důležitého” objevíte. Na “běžné sociální síti” byste evidentně museli udělat větší fičák. No ale zase tam máte ty iDnesí komentátory, no.

Mimochodem, až si budete Googlovat, kam až se pan Bartoš dokázal prolinkbuildingovat, klikněte na ten odkaz ODS for Nike Members. Já vím, je to ptákovina a vlastně ani nevím, o co se jedná. Ale pro našince to zní prostě legračně.

Stop!

Chceš dobře psát? Hodně čti, říká známé pravidlo. Já čtu celkem dost a vím o pár věcech, které by vám mohly pomoct lépe psát. Ať už píšete e-maily, články nebo statusy na Facebook, dodržujte pár pravidel a budete lepší. Co že máte dělat, nebo spíš nedělat? Pro začátek se třeba neomlouvejte.

Nejhorší úvod e-mailu? “Omlouvám se za spam, ale…” A proč je tahle věta nejhorší? Jako čtenář říkám: “Když víte, že mě otravujete, proč mi píšete? Kašlu na vás! Spam nečtu! A vy jste prudiči.”

Vzpomínám si na vtipnou a všeříkající výměnu, které jsem byla svědkem:

“Dobrý den, omlouvám se, za zneužití firemního mailu, ale…” – “Dobrý den, i když jste se omluvil, stále se jedná o zneužití firemního mailu. Informoval jsem Vašeho nadřízeného o uložené pokutě.”

Já vím, proč to lidi používají. Píšou text (hromadný e-mail nebo vzkaz na Facebooku fanouškům stránky…) mnoha lidem. Čekají, že většinu nebude zajímat, pravděpodobně zaujme jen někoho. Jenže nevědí koho. Proto píší právě hromadný mail, třeba se někdo chytí.

Jenže ten, kdo by se třeba chytil, se po první větě naštve a nic nečte. Nezajímá ho přece spam!

Lepší cesta

Jděte k věci, hned! Nejlépe v předmětu e-mailu a rozhodně v první větě. Napište, o co jde, třeba charakterizujte cílovou skupinu zprávy.

Takhle ne:
Předmět: Nabídka
Text: Ahoj, omlouvám se za spam, ale můj kamarád mě poprosil, abych napsal pár lidem o jeho nabídce. Takže o co jde: Prodává svoje staré auto, Golfa III, …

Zkuste tohle:
Předmět: Kamarád prodává auto, nemáte zájem?
Text: Ahoj, sháníte ojeté auto? To nabízené je Golf III, rok výroby 97, …

Že si spousta lidí váš e-mail nepřečte? Asi proto, že o koupi ojetého auto vůbec neuvažují. Ani teoreticky neexistuje šance, že jim váš e-mail nějak pomůže. Ovšem věcným předmětem jste jim ušetřili minimálně 20 vteřin času. Díky. Ztotožňuju se i s názorem, že nejlepší předmět e-mailu je ten, po kterém už nemusíte vůbec číst tělo zprávy a víte, co odpovědět.

Připadá vám to jasné? Fajn, tak teď ještě, aby to pochopili i kolegové neotrkaní velkými distribučními skupinami. Pro nás zkušené odkaz na dlouhé články o pokročilém “neomlouvání se”, třeba v prodejních textech.

• 10 Ways to Write Without Apology

1. Blogujte o tom, co na svém projektu připravujete a jak vám to jde. Získáte feedback i publicitu zároveň, vaši čtenáři (a v budoucnu celé lidstvo) mohou při řešení podobných problémů kráčet ve vašich šlépějích…
2. Getting Things Done asi funguje. Jenže na to kromě systému a Maca se všema cool nástrojema potřebujete disciplínu. Ale možná pro mou budoucí psychickou rovnováhu stačí, že mě prezentace zaujala a už jsem si příslušnou knihu málem půjčila.
3. Není dobré v davu pragmatických lidí říkat, že Barack Obama udělal svět lepším (nebo cokoli podobně subjektivního a romantického). Ti, kdo souhlasí, budou jen tichým davem. Ti ostatní vás rozcupujou.
4. Když je i po patnácti minutách přednášky jedinou zajímavou větou vtípek vaší kamarádky, je čas odejít.
5. Proč usilovat o sémantický web? Získáme tak o dost lepší User Experience.
6. Odebrat uživateli nějakou službu je neodpustitelný, skoro kriminální čin. Myslete na to, než ji začnete implementovat.
7. Vydržte až do večera, a tím spíš, pokud se něco celkem nudného protahuje. Přijde nejzajímavější přednáška. A dávejte pozor od začátku, protože ji pak předčasně utnou.
8. Chcete-li vědět, jaká klíčová slova související s významnými událostmi budou mít zítra extra velkou hledanost, zjistěte, o čem se dnes píše na Twitteru.
9. Pozor, s rostoucí koncentrací geeků se zhoršuje vůle dodržovat alespoň základy životosprávy! Co ten guláš v jedenáct večer?! Kdyby Webexpo trvalo týden, mám o 5 kilo víc…

Díky Vaškovi za Webexpo, celému jeho týmu za hladký průběh, za příjemné partnery při networkingu a za další dávku motivace a inspirace. Za večírky, pizzu, koláčky, přenos na Twitteru, videa. Jo a skvělé přednášky! Za mě dobrý!:o)

Podívejte se taky, jaký byl můj plán pro Webexpo 2009.