Just a Jump

Během surfcampu jsem byla trochu víc v kontaktu se dvěma místními surfaři. Byli to naši francouzští lektoři surfování. Ten první byl trochu nudnej a nic moc si o něm nepamatuju. Cyril, ten druhej učitel surfování, byl milej a taky nás zasvětil do základů surfařské filozofie. Postupně si uvědomuju, že platí i pro běžný suchozemský život. Pro život v práci i na webu.

Takže co surfaři říkají a jak to můžete použít vy, i když jste právě v Praze, nebo třeba na Šumavě?

“Never fight the ocean, it always wins.”

Vlny jsou obrovské, silné a vy s tím nic nenaděláte. Je hrozná dřina chodit proti nim, snažit se je nějak překonávat a něco snad vybojovat. Skoro jsme se utopili. Výhodnější je pochopit, jak je využít. Jak se na nich vozit a později, jak je jezdit.

A stejně tak nemá smysl bojovat s inovacemi a novinkami. Přicházejí, taky ve vlnách. Je výhodnější naučit se odhadovat, která vlna vám může podrazit nohy, semele vás, unaví a zklame. Hrozí, že se na to vykašlete a zůstanete zevlovat na pláži (nebo budete jen ve fórech otravovat se vzpomínkami na “staré dobré časy”). Když ale chytíte správnou vlnu a splynete s ní, bude to jízda, bude to fungovat, budete se cítit jako frajeři, a co si nalhávat, budete frajeři!

“When you fall down, get out of the ocean for a while. Breath deeply, think of what was wrong and how to make it better. Then, go and catch the other wave.”

Tuhle radu nám Cyril dal někdy druhý den. A pak ji pořád opakoval. “Když se vám to nepovede, nevracejte se hnedka zpátky do oceánu. Na chvíli se zastavte, zamyslete se, jak to příště udělat líp. Odpočinete si a nebudete stále opakovat stejné chyby…”

Ani nevím, co dodávat, abych ještě nenarušila hloubku lidové moudrosti…

“If you don’t surf, never start. If you do surf, never stop.”

Tohle psali na plakátě na záchodě v surfařském domečku. Je to o něco víc cool než hluboké, já vím:o)

Ale na druhou stranu: Kdybyste věděli, co udělá Facebook s vaším volným časem, pořizovali byste si ho? Kdybyste tenkrát věděli, jak se bude někdo z vašich známých (kdo v té době ani netušil, že nějaký Facebook existuje) chovat jako stalker a jak debilní fotky tam vaši kamarádi nahrajou? A že tam bude i táta? Já možná ne.

Ale teď vidím, že Facebook si můžu hodně užívat. Ano, je to návykové. Ale seznámím se s úžasnými novými lidmi, je to jízda plná stále nových vzrušujících podnětů. A nikdy nevíte, kdy přijde ta pravá vlna.

Mimochodem, příští týden jdu na surfařskej mejdan. Jistě tam pochytím zase něco ohromně chytrého.

Ta první velká věc – mám zase respekt k oceánu. Kouč se totiž rozhodl, že nás vezme za pěnu, která se dělá u pobřeží, ať si na hloubce trochu potrénujeme pádlování. V tom by nebyl žádný problém, pádlování mi jde hodně dobře, sedět na surfu na klidné vodě taky. Jenže pak se kolem nás začaly lámat vlny, které byly několikanásobně větší než ty u pobřeží, kterých jsem se bála dřív. Ještě teď, po dvou dnech, mám pocit, že měly výšku tak dva metry (asi bych měla zjistit, jak odhadovat výšku vlny). Každá jednotlivá vlna mě dostala: Strhla z prkna a semlela pod vodou.

No ale neutopila jsem se a o pár (desítek) minut později už jsem se zase vesele brouzdala v pěně a vstávala na prkně. Většinou, když jde dobrá vlna, tak celkem bez problémů vstanu a na surfu se udržím. A to je ta druhá velká věc. Myslím, že už docela umím stát na surfu.

Je to málo? Nevím, možná jsem jen měla přehnané požadavky. Bodové shrnutí doplním, až se proberu fotkama. V každém případě bych klidně okamžitě odjela surfovat znovu, minimálně na dva týdny. Tým Playground Travel nám připravil super týden. Takže problém bude akorát vecpat do příštího roku dostatek dovolené, abych se konečně naučila jezdit ty barely.

Surfařský večírek? Nevím, jestli to tady už zaznělo, ale prostě mi naše účast na surfcampu připadá, asi jako kdyby se Roy a Moss z IT Crowd dostali mezi surfaře. Oni jsou divní a my jsme divní – vzájemně. V každém případě ale byla zahradní slavnost ohromně atmosférická a příjemná. Mimochodem, říkají nám IT Crew:o)

Vyrazili jsme se konečně podívat na surfařské závody, @větrovka sem určitě brzo postne svoji fotku s Kelly Slaterem. Akorát samotné závodění jsme nestihli. Zítra bychom chtěli vyrazit už v osm, abychom viděli co nejvíc jízd.

A čtvrtý den surfování?

Dnes si na nás oceán připravil obrovské vlny. Možná přeháním, ale vsadím se, že kdyby tohle viděla moje máma, do vody by mě určitě nepustila:o) … Jenže je naštěstí neviděla, a já mám surf, který umí plavat opravdu dobře.

Upřímně řečeno, nemám pocit, že by v mém surfařském umění nastal jakýkoli pokrok. Většinu vlnek v pěně v pohodě chytnu, obvykle se mi taky podaří vstát, někdy dojedu i celkem daleko. Jenže se stále necítím moc jistě, a pravděpodobně taky ještě nevypadám nějak ladně. Zbývají nám dva dny surfování – a z toho jeden s koučem. Tak teď se bude lámat ne chleba, ale vlny.

Co jinak?

• Neříká se ležet na prkně a zevlovat v moři, ale chytat vlnu.
• Neříká se ležet na pláži a zevlovat, ale číst oceán.
• Ploutvičce na spodní straně surfu se říká fin.
• Gumovému provázku, kterým se surf přivazuje k noze, se říká leash.

Včera jsme se učili chytat zlomenou vlnu, bílou pěnu. Lehnout si na prkno a jet dopředu. Dnes už jsme vstávali. Jak se při surfování vstává? Existuje několik způsobů mně jde nejlíp ten, který popisuje video o vstávání na surfu ze surfcampu Rip Curl v Portugalsku. Nejlíp ovšem nemusí znamenat dobře. Na vlnu se sice většinou postavím, ale po pár metrech zase spadnu. A hezky to taky nevypadá. Uvidíme zítra.

Blahopřeju si k rozhodnutí posilovat, ještě než surfcamp začne, důležité svaly. Trochu mě ráno bolely ruce, ale po protažení jsem s nimi už žádný problém neměla. Taky mám asi jakousi kondici, takže po dalších třech hodinách na surfu se necítím nějak zvlášť unavená. Klidně bych dala ještě jednu lekci.

A co ještě dodat?

• Ve Francii prodávají jogurty akorát v obrovských balících, po dvou nebo i po šesti. Najít jeden jogurt se mi v hypermarketu nepovedlo.
• Holky, pokud se chystáte třeba týden surfovat, vezměte si s sebou lak na nehty. Chození v písku tam a zpátky ve vlnách vám lak na nohách spolehlivě odře. Normálně mi vydrží fakt pěkný minimálně 10 dní, teď už je skoro dole, po dvou dnech!
• Od té doby, co jsem na francouzském venkově, žiju v surfařském zámečku a několik hodin denně se máčím v oceánu, nemám žádnou rýmu a taky mě už nepřepadají moje divné alergické záchvaty kašle.
• Zas mám ale pocit, že nějak hůř vidím.

Zatím máme za úkol dojít do hloubky tak asi po pás, až prejede vlnka, lehnout si na prkno a počkat na tu další. Ta nás doveze až na mělčinu, a znova. A znova a znova.

Musím říct, že když jsem poprvé lehla na prkno, vlna mě vzala a popovezla pár metrů, tak jsem si uvědomila, že surfování miluju a hrozně mě to motivovalo. Zatím mám pocit, že dřina vůbec není surfování (to asi přijde, až budeme pořádně pádlovat), ale chození proti těm vlnám. Ovšem instruktoři říkali, že jsme měli na první den smůlu na opravdu obrovské vlny. Snad brzo seženu nějakou fotku, při videokoučingu jsem si večer říkala, že jsem fakt hrdinka.

Na prkně jsme byli asi čtyři hodiny a byly chvíle, kdy jsem ně napadlo, že jsem možná nikdy v životě nebyla tak vyčerpaná. Srovnala bych to akorát se začátky na snowboardu, kdy jsem se bála jezdit na vleku a sjezdovky šlapala po svých. Se snowboardem v rucem.

A co jinak?

• Spálila jsem si obličej, samozřejmě.
• Když je vám malý neoprén, který dostanete, měli byste to brát sportovně. Znamená to, že vypadáte hubenější, než ve skutečnosti jste.
• Oblékání neoprénu, to je vůbec největší opruz. Ale když už ho máte na sobě, je to super vynález, žádný chlad, žádné sluníčko a máte jenom spálený obličej.
• Surfařská strava mi stoprocentně vyhovuje, bezva večeře a bezva snídaně, akorát si zejtra koupím jogurt a pořádnou surfařskou svačinu.
• Rozhodně si nesmím zapomenout opalovací krém.
• A víte, co bude v Hossegoru (pár kilometrů od nás po pláži)? Něco jako velká cena Formule 1 pro surfaře! Uvidím Kellyho Slatera a další desítky nejlepších světových surfařů. Už někdy ve středu nebo ve čtvrtek! Jupí!

Zámeček Playground Travel? Mno já a @vesp obýváme nejkrásnější pokoj, i s koupelnou, takže se mi tu docela líbí. Jinak je ubytování trochu divočejší, prostší, jednodušší, surfařské. Akorát tu nemají wifi (to jsme měli zjištěné dřív, než kde je tady záchod).

Aktuálně si náš místní společenský život vzal na starost @vesp, publium si získal hlasítým vykládáním historek a nátlakem na ostatní, aby si dali domácí pálenku (z tajného zdroje). Surfaři se dohadují, jestli z toho cítí višně, pražskou vodku, diesel nebo maliny.

Zítra oceán. Monika, která (pokud tomu dobře rozumím) dělá surfcamp už druhým rokem a tráví tu celé léto, říká, že naučit se surfovat je hrozně těžký. Znamená to, že:

• trochu jsem to podcenila a přestřelila se svým bodovým plánem pro surfcamp;
• Monika je skromná a umí už teď božsky surfovat.

Je otázka pár dní, než zjistíme, jak to je ve skutečnosti.

Rozhodla jsem se ale, že to nepodcením. Našla jsem tady knížečku How to surf for beginners, která je výrazně tenčí než PHP pro úplné začátečníky. Takže to tak těžké snad být nemůže…

• Chci alespoň 3 dny strávit na surfu doslova od rána do večera. S pauzou na čurání, lehký oběd a krátké vydýchání. Ale mám v plánu si fakt máknout. – 6 bodů, 2 za každý takový den
• Doufám, že až surfcamp skončí, budu se při surfování cítit víc sebejistě než na snowboardu. – Jestli to fakt vyjde, tak 10 bodů!
• Chci aspoň 3 fotky, na kterých budu k poznání a budu vypadat jako cool surfařka, která fakt umí jezdit. – 6 bodů, za každou 2
• Taky chci aspoň jednu hezoučkou plážovou fotku v plavkách:o) – to je důležitý, 4 body
• Chci si ověřit, že se dokážu domluvit s Francouzem na něčem jednoduchém a základním. Přece jen, u maturity jsem byla schopná zasvěceně konverzovat o globálním oteplování. Tak mi netvrďte, že si nedokážu objednat okurkový salát! – 2 body, s možností získat předem neurčený bonus za umělecký dojem
• Měla bych se zodpovědně mazat opalovacím krémem, protože jinak se spálím… – pokud se nespálím, 3 body
• Chci chodit (s přípustnými drobnými úlety) brzo spát a dodržovat životosprávu, abych už od brzkého rána vymrzovala, že už chci jít surfovat. A ne že mě bolí hlava a chci si jít ještě lehnout. – 3 body
• Doufám taky, že se vyhnu nutnosti jíst plody moře:o/ – 2 body

Tak co, kolik bodů si příští týden v pondělí za surfcamp dám? Můžete počítat se mnou!

Plánuju sem každý den (tak od soboty nebo neděle) napsat krátký článek o tom, jak mi to surfování jde. A i kdyby se mi nepodařilo ho publikovat (kdo ví, jaký mají Francouzi zásuvky a taky možná maj nějaký jiný wifi, francouzský…), tak ho sem postnu retrospektivně.

Uf, ještě zabalit tašku, nasadit sluneční brýle a od téhle chvíle se ze mě stává fracek, plážovej povaleč. Au revoir!

K těm pár základním cvikům jsem na radu naší firemní trenérky Veroniky ještě doplnila pravidelnou dávkou kliků, občasným veslováním na trenažéru a chvástáním se, že se naučím plavat kraula.

Můj trénink na surfování vypadá nějak následovně:

• 3x týdně běhám, nějakých 40 min rychlostí přibližně 9 km/h, někdy méně.
• Každý den (skoro) dělám kliky systémem “když si vzpomenu, dokud to jde” – takže tak 3-4x po nějakých 10-15. Klučičí!
• Přibližně obden posiluju ty svalové skupiny, které jsou na videu. Na břicho cvičím ještě pár dalších cviků, většinu popisuje článek o posilování břicha z iDnes.cz.
• Nárazově ve fitku vesluju na trenažéru. Ale to se skoro ani nedá počítat, protože to nedělám nijak systematicky ani často. A taky ten stroj většinou neumím moc ovládat.

Co bych ještě chtěla, je trochu potrénovat, jak se vstává na surfu. No nějak takhle:

Jestli mi tenhle trénink pro surfování bude nějak platný? Snad jo! No uškodit mi to asi nemůže a navíc se aspoň v předstihu zabývám něčím, co se surfováním úzce souvisí. Je to asi rozumnější, než kdybych stříhala metr do začátku surfcampu.

Přesně za měsíc odjíždím na surfcamp. Není to vůbec drahé a zatím to nevypadá na žádný problém. Najdete si nějakou agenturu nebo cestovku nebo jiného organizátora. V mém případě Playground Travel. Objednáte termín a zaplatíte. To je všechno, co jsem já zatím dokázala.

I když vlastně ne. Docela na tom makám, takže základy surfování bych měla zmáknout za dva, maximálně tři dny! A pak už si to budu na prkně svištět, jako ta Kauai výše. Takže jak vypadá moje příprava na surfcamp:

• Koupila jsem si skvělý surfařský kraťasy Rip Curl.
• Sleduju nový seriál Xmana o surfování pro začátečníky a pak taky seriál How to Surf for Girls.
• Řekla jsem si, že aby mě tolik nebolely ruce od pádlování, jak budu chytat vlnu na surfu, měla bych trénovat. Zatím dělám kliky, tenhle týden se chystám na, ehm, synchronizované veslování nebo tak něco:o)
• Studuju různý slepičí weby, abych zjistila, jak se pořádně namazat samoopalovacím krémem a neupatlat celej byt. Nechci totiž, až surfcamp začne, vypadat jako nějaká bledá středoevropanka!
• Sbalila jsem bráchovi svoje starý učebnice francouzštiny a čas od času si opakuju nějaký základní fráze pro surfování a věci okolo: “Puis-je payer par carte de crédit?“, “Je ne vais pas manger des escargots!“, “Où est le nageur bronzé? J’ai besoin d’une respiration bouche à bouche.”

A tak. Hlavně ale o surfování pořád se všemi mluvím a strašně moc se těším. Jsem na sebe hrdá, že jsem se k něčemu konečně zase odhodlala a realizovala to do té míry, že asi skutečně ve druhé polovině září surfování ve Francii vyzkouším.

A čeho se bojím? Vsadím se, že mi to fakt půjde. Zblázním se do surfování a od té chvíle budu místo smysluplných dovolených plných poznání a neobvyklých zážitků akorát zevlovat někde na pláži, na těch super vyhlášených mezi milovníky surfování, v Austrálii nebo třeba na Bali…

Hm, vlastně se asi ničeho nebojím.

A vy se nebojte, že byste se o mém surfování víc nedozvěděli!