Discounts everywhere

Cítila jsem se trochu divná. Lidé v práci vždy akorát řešili, kolik peněz na kterém serveru utratili předchozí den a já zase nic… A to až do okamžiku, kdy jsem zjistila, že skupinové nakupování v téhle podobě prostě není pro mě. Víte proč?

Nezajímá mě jídlo

Jasně, každý musí jíst. Ale moje nejoblíbenější jídlo je jogurt a pak dušená mrkev. Takže nabídky na slevu na kuřecí křidýlka, do steak housu nebo do sushi restaurace mě nechávají absolutně chladnou. A ani ty pralinky a cukrárny pro mě moc nejsou. Vždycky si řeknu akorát: “Hm, no dobrý, uvidíme zítra.” A protože nejpopulárnější bývají právě slevy na obří steaky, to “nejzajímavější” z webů zprostředkovávajících skupinové nakupování jde mimo mě.

Jsem nerozhodná

Když už jsou v nabídce produkty, které by pro mě byly zajímavé (kosmetika, kadeřnictví, kurzy, zážitky, vstupenky…), dojde na rozhodování. Jenže říct si, že půjdu k novému kadeřníkovi nebo na masáže někam, kde jsem nikdy nebyla, pro mě v žádném případě není otázka jediného dne. Obvykle si vše vybírám dlouho a hodně srovnávám. Klidně se pak vrátím k první variantě, ale potřebuju na rozhodnutí svůj čas. Proto mě baví e-shopy – můžu se na vše jít podívat třeba desetkrát, necítím žádný tlak od prodavače, že bych se měla už konečně rozhoupat a buď koupit, nebo jít.

Nemotivuje mě sleva

Abych se odhodlala k rychlému nákupu, musím mít dobrý důvod. A sleva pro mě ten důvod prostě není. Ano, může se objevit produkt, o kterém si budu jistá, že ho chci. To byl třeba případ voucheru do Friends Coffee House – vím, že tam rozhodně půjdu, no tak proč si nepořídit slevu. Ale není mi příjemné nechat se tlačit do výběru restaurace tím, že tam budu mít jídlo za 50 %. Možná to není zrovna spořivé chování. Ale jak často si na Slevomatu kupujete věci, které potřebujete a které byste si stejně pořídili?;o)

Co by fungovalo na mě

Stejně jako někdo “slyší” na slovo sleva, jsem já úchylná na limitované edice. Když mám pocit, že je něco jiné než normálně, že to lidé běžně nedostávají a že už se to nebude opakovat, danou věc musím mít. Ať už je to příchuť coly nebo zvláštní event v restauraci. V tu chvíli se rozhodnu o něco rychleji.

Takže si umím představit web, který mi snadno prodá limitované edice věcí: Oblečení vyrobené k nějaké příležitosti, různé zvláštní řady elektroniky, výjimečné doplňky, vstupy na zvláštní tematické večírky a podobné záležitosti.

Takový web by byl rájem pro milovníky značek. Každý si může koupit Conversky, taky si je hodně lidí kupuje, jsou fajn. Ale Product Red Conversky jsou lepší, mají za sebou příběh a jsou neobvyklejší. A když by to byly Product Red Conversky, které vznikly jen v jedné výjimečné sérii, je jich na světě sto a já mám jedny z nich? Zaplatím za ně ráda mnohem víc. Není to prostor pro Zoot.cz, který chce být právě pro milovníky značek?

Když o tom tak přemýšlím, při tom děsně výhodném hromadném nakupování se asi prodává pocit, že jste si dokázali koupit něco extra levně, protože jste chytří. Na tom mém webu by se prodával pocit, že získáváte něco, co má jen pár dalších lidí, takže jste výjimeční. Jak by se to mělo jmenovat, Snobomat?

A teď otázky: Jakou nejlepší slevu jste chytli na některém ze slevových webů? Které sledujete? Na kterých jste už nakoupili? Kolik jich podle vás přežije první rok?

9 nejzvláštnějších věcí, které jsem zažila během týdne bez plastů

1. Neumím krájet chleba! Poslední roky jsem kupovala jen ten krájený a balený, takže ty krajíce vypadaly dost divně. A taky už vím, že si můžu chleba nechat nakrájet v obchodě.
2. Ještě k chlebu: Když máte zahodit nějaký princip, kterému pevně věříte, a nahradit ho jiným, hodně to naruší vaši vnitřní pohodu. Ve zkratce: Nejím bílý chleba, vybírám si vždy celozrnný, s hodně semínky a modelkou na obalu. A najednou jsem si koupila docela obyčejný bílý chleba, co podle mě jedí obézní staré paní s cukrovkou (jestli ho máte rádi, neberte to nijak osobně, vím, že je to předsudek). A taky jsem jedla tučný tvaroh!
3. No ale pak vás zas omezení zavede na zajímavá místa, kam by se vám jinak nechtělo nebo by vás ani nenapadlo tam jít, třeba do Lush. Nebo na zeleninový trh, ale o tom za chvilku.
4. Nemůžu už ani cítit Fidorku:o) Je to snad jediná cukrovinka z běžných obchodů, která se neprodává balená v plastu. A díky tomu jsem si uvědomila, jak často si kupuju různé drobné sladkosti, brrr!
5. Líbilo se mi na zeleninovém trhu. Možná za to mohlo nadšení z celého pokusu, nevím. Ale taky jsem tam viděla spoustu zajímavých druhů zeleniny a všechno to vypadalo tak jinak než v obchoďáku… Tak teď ty bedýnky.
6. Na pár dní jsem se soustředila na plánování jídla. Takové to opravdové přemýšlení o tom, co si vezmu s sebou do práce, protože si prostě nemůžu koupit bagetu v trafice. Měla jsem pocit větší kontroly nad vlastním životem… Jo, vím, že to zní pateticky, sorry.
7. Jaktože ty popisky o složení obalu jsou tak mizerné? Není na to nějaký zákon? Jsem pravidelná čtenářka obalů, jenže zatím jsem se zajímala jen o kapitolu kJ a bílkoviny. Do téhle oblasti teprve pronikám.
8. V Praze je automat na mléko. Věděli jste to?
9. Po pár dnech mi začalo dost lézt na nervy, jak moc vám ukazuju, co přesně jíme. Že bych měla pocit, že v tom máme rezervy? A taky jak přesně jste odhadli, že moc nevaříme!:o)

1 věc, kterou si opravdu chceme zapamatovat

Supermarket je jednoduchá volba, ale ne všechny jednoduché volby jsou správné (ať si pod tím představujete cokoli). Je to, jako když jsem si před mnoha a mnoha lety řekla, že prostě nebudu jíst polévky ze sáčku, jen protože jsou rychle hotové. Říkám si teď, že nemusíme nutně kupovat vše v supermarketu, jen protože ho máme u baráku.

A praktické rady, když chcete omezit objem plastů, které kupujete společně s jídlem?

Co bude dál?

Sledujte stránku na Facebooku a samozřejmě i přispívejte. Mám ještě pár věcí, které chci sdělit, pár míst, která navštívit, pár fotek, které stáhnout z mobilu. Úplně bez plastů teď nějakou dobu žít nebudeme (vyhlídla jsem si fantastickou bázi pod make-up, kterou prostě musím mít, taky se blíží léto, takže potřebuju samoopalovací krém, taky bych chtěla nový boty a nechci je mít kožený…), možná někdy příště. Možná si vymyslíme něco jiného:o)

Ale rozhodně chci dál snižovat to množství zbytečného odpadu, který si domů přinesu, třeba omotaný kolem okurek. A rozhodně o tom dál chci dávat vědět všem, kterým to není jedno.

• Související článek Tenhle týden nekupujeme plasty

Merry Christmas

Přála bych si, aby existoval obchoďák, který bude mít jeden takový upgrade. V jednotlivých obchodech, ať je to Nokia Store nebo Bershka, bude existovat možnost přidat si krásnou vyhlídnutou věcičku do “oblíbených”. Se všemi detaily okolo – barva, velikost, do kdy mě daný předmět zajímá, nutnost současného nákupu jiného produktu (třeba že je nutné koupit ke kalhotkám i podprsenku) atd.

Bude to něco jako wishlist, ale lepší.

Tyhle oblíbené předměty totiž na sebe budou umět upozorňovat člověka, který bude mít “povolení” kupovat mi dárky. Prostě budou křičet “Kup mě, Eliška si mě přeje!“, třeba prostřednictvím mobilního telefonu. A to ve chvíli, kdy potenciální dárce bude stát vedle daného produktu.

Mohou samozřejmě existovat i různé skupiny takto autorizovaných lidí. Takže třeba moje máma bude upozorněna na kapsle do kávovaru, ale pokud zamíří do Erotic City (což teda, doufám, se nikdy nedozvím), tak samozřejmě jako bych tam nikdy nebyla.

Implementační detaily jsme řešily s @větrovkou, která k této myšlence přispěla významným dílem. Můžete se přidat v komentářích.

Výhody?

Začnu samozřejmě těmi pro obdarovaného – tedy pro mě:

• Nemusím neustále “nenápadně” upozorňovat na věci, které bych si přála.
• Můžu si jen tak nezávazně označovat to, co by mě třeba potěšilo, a nechat se překvapit. Navíc odhaduju, že bych si do oblíbených dala věciček opravdu spoustu, takže bych nakonec překvapená opravdu byla.
• “Autorizovaní” dárci nebudou muset dlouze váhat při vybírání vhodného dárku – takže možná dostanu rozmanitější věci, které by si jinak netroufli koupit.
• Třeba budu dostávat milých pozorností o něco víc:o) Umím si představit, že kdyby mě v obchoďáku nenápadně upozornilo CD, že si ho moc přeje někdo z mých kamarádů, dost možná bych ho koupila, i když nebude mít narozeniny nebo nebudou Vánoce.

Pro dárce:

• První výhoda je víc než zřejmá. Dárce nebude mít problém vybrat dárek při těch klasických příležitostech, jako jsou třeba aktuálně Vánoce.
• Připadá mi inspirativní jen tak narážet na věci, které se ostatním líbí. Je to jako dívat se na cizí odkazy, které si lidé uložili pomocí Del.icio.us, protože jim prostě připadají zajímavé.

Pro obchoďák:

• Lidé budou víc nakupovat.
• Budou kupovat věci, které se pak pravděpodobně nebudou vyměňovat a vracet.
• Lidem se bude v obchoďáku dobře nakupovat i dobře jen tak bloumat. Takže tam budou chodit častěji.
• Obchodníci získají kupu informací o tom, co se jakému typu zákazníků líbí. Líp poznají jejich chování a můžou tomu přizpůsobit svoji nabídku nebo speciální akce.
• Je to cool a taky trochu ujeté, takže obchoďák bude slavný.

Pro lidstvo:

• Lidé se toho dozví víc o sobě navzájem,
• taky si budou dávat víc dárků…
• …takže celkově budou mnohem šťastnější.

Možné námitky?

• Lidé se toho dozví víc o sobě navzájem.
• Budou víc nakupovat.
• Obchodníci získají kupu informací o tom, co se jakému typu zákazníků líbí. Líp poznají jejich chování.
• A kam zmizelo to romantické odhadování věcí, které by se blízkým mohly líbit? Nějaká snaha o superpřekvapení?
• “Pokud ty někdy začneš takhle tagovat v obchodě Bershka, tak tam bude pípat úplně všechno. Včetně prodavačů!” – Hm. No jo, no… Tak si to holt musíte nějak vyfiltrovat:o)

Takže tohle se mi honí hlavou, co jsem se vrátila z obchoďáku. Dárky mám, zítra je zabalím, večeře, v noci trhy na Staromáku a tak vůbec… Už teď se mi letošní Vánoce moc líbí. Ať jsou i pro vás krásné. A snad ty dárky vaši blízcí dobře trefili. I bez nápovědy!