9 nejzvláštnějších věcí, které jsem zažila během týdne bez plastů

1. Neumím krájet chleba! Poslední roky jsem kupovala jen ten krájený a balený, takže ty krajíce vypadaly dost divně. A taky už vím, že si můžu chleba nechat nakrájet v obchodě.
2. Ještě k chlebu: Když máte zahodit nějaký princip, kterému pevně věříte, a nahradit ho jiným, hodně to naruší vaši vnitřní pohodu. Ve zkratce: Nejím bílý chleba, vybírám si vždy celozrnný, s hodně semínky a modelkou na obalu. A najednou jsem si koupila docela obyčejný bílý chleba, co podle mě jedí obézní staré paní s cukrovkou (jestli ho máte rádi, neberte to nijak osobně, vím, že je to předsudek). A taky jsem jedla tučný tvaroh!
3. No ale pak vás zas omezení zavede na zajímavá místa, kam by se vám jinak nechtělo nebo by vás ani nenapadlo tam jít, třeba do Lush. Nebo na zeleninový trh, ale o tom za chvilku.
4. Nemůžu už ani cítit Fidorku:o) Je to snad jediná cukrovinka z běžných obchodů, která se neprodává balená v plastu. A díky tomu jsem si uvědomila, jak často si kupuju různé drobné sladkosti, brrr!
5. Líbilo se mi na zeleninovém trhu. Možná za to mohlo nadšení z celého pokusu, nevím. Ale taky jsem tam viděla spoustu zajímavých druhů zeleniny a všechno to vypadalo tak jinak než v obchoďáku… Tak teď ty bedýnky.
6. Na pár dní jsem se soustředila na plánování jídla. Takové to opravdové přemýšlení o tom, co si vezmu s sebou do práce, protože si prostě nemůžu koupit bagetu v trafice. Měla jsem pocit větší kontroly nad vlastním životem… Jo, vím, že to zní pateticky, sorry.
7. Jaktože ty popisky o složení obalu jsou tak mizerné? Není na to nějaký zákon? Jsem pravidelná čtenářka obalů, jenže zatím jsem se zajímala jen o kapitolu kJ a bílkoviny. Do téhle oblasti teprve pronikám.
8. V Praze je automat na mléko. Věděli jste to?
9. Po pár dnech mi začalo dost lézt na nervy, jak moc vám ukazuju, co přesně jíme. Že bych měla pocit, že v tom máme rezervy? A taky jak přesně jste odhadli, že moc nevaříme!:o)

1 věc, kterou si opravdu chceme zapamatovat

Supermarket je jednoduchá volba, ale ne všechny jednoduché volby jsou správné (ať si pod tím představujete cokoli). Je to, jako když jsem si před mnoha a mnoha lety řekla, že prostě nebudu jíst polévky ze sáčku, jen protože jsou rychle hotové. Říkám si teď, že nemusíme nutně kupovat vše v supermarketu, jen protože ho máme u baráku.

A praktické rady, když chcete omezit objem plastů, které kupujete společně s jídlem?

Co bude dál?

Sledujte stránku na Facebooku a samozřejmě i přispívejte. Mám ještě pár věcí, které chci sdělit, pár míst, která navštívit, pár fotek, které stáhnout z mobilu. Úplně bez plastů teď nějakou dobu žít nebudeme (vyhlídla jsem si fantastickou bázi pod make-up, kterou prostě musím mít, taky se blíží léto, takže potřebuju samoopalovací krém, taky bych chtěla nový boty a nechci je mít kožený…), možná někdy příště. Možná si vymyslíme něco jiného:o)

Ale rozhodně chci dál snižovat to množství zbytečného odpadu, který si domů přinesu, třeba omotaný kolem okurek. A rozhodně o tom dál chci dávat vědět všem, kterým to není jedno.

• Související článek Tenhle týden nekupujeme plasty

Reduce Reuse Recycle

Dnes začínám s jedním experimentem. Celý tenhle týden si nekoupím nic plastového. Žádná voda v láhvi, žádný chleba balený v pytlíku, žádný koktejl s brčkem v baru. Ale ani žádný krém v plastové tubě, žádné tričko s plastovou visačkou. Inspiroval mě k tomu film o rodině, která se na rok vzdala užívání všech ropných produktů. A taky statistika, která říká, že 80 % plastového odpadu průměrné české domácnosti jsou obaly potravin.

Film Rodinná dieta běžel v rámci festivalu Jeden svět, ale já jsem ho neviděla. Tady je trailer:

@vesp dokonce prohlásil, že bychom také měli přestat používat všechny ropné produkty a místo metrem jezdit na kole. To se mi zdá přece jen trochu přehnané, ale žít jeden týden bez kupování čehokoli plastového nevypadá nijak dramaticky, že?

Místo kupování vody v PET láhvi v trafice nebo v potravinách si s sebou prostě vezmeme ráno jednu už použitou láhev, vodu si do ní načepujeme z vodovodu nebo v práci ve fontánce. Místo kupování baleného chleba existují takové ty normální šišky. A jogurty se, doufám, ještě prodávají ve skleničkách, že jo?

Předem upozorňuju na to, že na akci jsme se nijak předem nezásobovali věcmi v plastu. Takže naše celková spotřeba plastů bude prostě o jeden týden nižší.

A proč nejsme rovnou trochu dramatičtější a nevyhneme se na týden používání jakýchkoli plastů? Protože notebook má plastovou klávesnici. Protože se nechci vzdát své kosmetiky, která je v plastových tubách. A jak zaznělo i v tom filmu, kartáček na zuby je taky z plastu, stejně jako kreditka.

Jeden týden nekoupíme nic plastového, to zní splnitelně. Možná až příliš jednoduše. Uvidíme, jak to dopadne. Staňte se fanoušky stránky na Facebooku. A kdybyste si třeba místo kupování balené limonády tenhle týden koupili sirup ve skle a ředili si ho vodou z kohoutku, bude to bezva.