Surfcamp – velké finále
Pojďte se mrknout na shrnutí toho všeho: Jak dopadl můj první surfcamp a umím teda už surfovat?
Říkali to skoro všichni a měli pravdu. Za týden se surfovat asi nenaučí nikdo. V každém případě se pro surfování asi nadchnete a něco přece jen pochytíte. Poslední regulérní den surfcampu přinesl dvě velké události.
Ta první velká věc – mám zase respekt k oceánu. Kouč se totiž rozhodl, že nás vezme za pěnu, která se dělá u pobřeží, ať si na hloubce trochu potrénujeme pádlování. V tom by nebyl žádný problém, pádlování mi jde hodně dobře, sedět na surfu na klidné vodě taky. Jenže pak se kolem nás začaly lámat vlny, které byly několikanásobně větší než ty u pobřeží, kterých jsem se bála dřív. Ještě teď, po dvou dnech, mám pocit, že měly výšku tak dva metry (asi bych měla zjistit, jak odhadovat výšku vlny). Každá jednotlivá vlna mě dostala: Strhla z prkna a semlela pod vodou.
No ale neutopila jsem se a o pár (desítek) minut později už jsem se zase vesele brouzdala v pěně a vstávala na prkně. Většinou, když jde dobrá vlna, tak celkem bez problémů vstanu a na surfu se udržím. A to je ta druhá velká věc. Myslím, že už docela umím stát na surfu.
Je to málo? Nevím, možná jsem jen měla přehnané požadavky. Bodové shrnutí doplním, až se proberu fotkama. V každém případě bych klidně okamžitě odjela surfovat znovu, minimálně na dva týdny. Tým Playground Travel nám připravil super týden. Takže problém bude akorát vecpat do příštího roku dostatek dovolené, abych se konečně naučila jezdit ty barely.