Surfcamp – megavlny a San Sebastian
Včera jsme si dali “day-off” – bez surfu, vyrazili jsme na výlet do San Sebastian a večer se přátelili se surfaři ze Švýcarska. Dnes zpátky v oceánu – a vlny byly tak obrovské, že i náš kouč se prý bál.
Upřímně řečeno, Španělsko je mnohem víc španělské, než Francie francouzská. San Sebastian vypadá úplně jinak než jakékoli město, které jsem kdy viděla. Protože je konec září, ani tam nebylo příliš velké horko. I tak bylo ale městečko spalující – svojí atmosférou, a taky si člověk rovnou představuje, že je 35 °C.
Surfařský večírek? Nevím, jestli to tady už zaznělo, ale prostě mi naše účast na surfcampu připadá, asi jako kdyby se Roy a Moss z IT Crowd dostali mezi surfaře. Oni jsou divní a my jsme divní – vzájemně. V každém případě ale byla zahradní slavnost ohromně atmosférická a příjemná. Mimochodem, říkají nám IT Crew:o)
Vyrazili jsme se konečně podívat na surfařské závody, @větrovka sem určitě brzo postne svoji fotku s Kelly Slaterem. Akorát samotné závodění jsme nestihli. Zítra bychom chtěli vyrazit už v osm, abychom viděli co nejvíc jízd.
A čtvrtý den surfování?
Dnes si na nás oceán připravil obrovské vlny. Možná přeháním, ale vsadím se, že kdyby tohle viděla moje máma, do vody by mě určitě nepustila:o) … Jenže je naštěstí neviděla, a já mám surf, který umí plavat opravdu dobře.
Upřímně řečeno, nemám pocit, že by v mém surfařském umění nastal jakýkoli pokrok. Většinu vlnek v pěně v pohodě chytnu, obvykle se mi taky podaří vstát, někdy dojedu i celkem daleko. Jenže se stále necítím moc jistě, a pravděpodobně taky ještě nevypadám nějak ladně. Zbývají nám dva dny surfování – a z toho jeden s koučem. Tak teď se bude lámat ne chleba, ale vlny.