Aplikaci povolíte přístup k historii svých checkinů – ona najde nejbližší místa v okolí, kde dostanete nejsnáz odznáček, když se checknete:

Přehled nejbližších míst s možností získat odznáček

V detailu pak můžete vidět přehled dalších míst, zde třeba 4sqBadgecrawl doporučuje místa pro získání méně známého odznáčku pro ty, kdo často chodí na jógu. Jak vidíte, já to fakt nejsem:

Detail míst, kde je možné získat odznáček

Aplikace je navržena “pro okamžitou zábavu”, bere totiž především v úvahu místa v blízkém okolí. Právě proto mi doporučila jen těžko dosažitelný jogínský odznáček, i když checkinů mi chybí mnoho (konkrétně všechny). Všechna vhodná místa jsou totiž relativně blízko.

Vaše historie v kalendáři, na mapě

Historie vašich checkinů ve Weeplaces byla fajn, koukat se na krásně vizuálně zpracovanou historii checkinů byla nádhera.

Jenže tvůrci nějak nezvládli přechod na Foursquare APIv2, takže tuhle aplikaci už nevyužijete. Chcete ovšem checkiny na mapu? Je to až trapně snadné, možná to znáte… Stačí mrknout jako přihlášený uživatel sem: https://foursquare.com/feeds/

Foursquare Feeds

Foursquare vám dává k dispozici feed vašich checkinů, a to třeba ve formě RSS – chcete své checkiny použít například v Yahoo Pipes?

Co je ale zajímavější, také ve formátu KML, takže si z nich snadno můžete vytvořit Google mapu. Prostě do políčka hledat (kam normálně zadáváte adresu), strčíte URL svého KML souboru s checkiny:

Vaše Foursquare historie na mapě

Jenom pozor, URL adresu svého feedu checkinů byste neměli veřejně vystavovat, protože je stále stejná a dostupná i bez přihlášení. Proto rozhodně nedoporučuju posílat odkaz na vzniklou mapu nebo ji někam embeddovat – je zde totiž vidět ta “tajná” adresa feedu, takže by si ji kdokoli mohl uložit a stále vědět, kde jste. Což, jak víme, je moc nebezpečné!

No a s kalendářem je to podobné. Detailní návod je k dispozici v angličtině od báječného blogu About Foursquare.

Mimochodem, tenhle článek jsem nedávno odkazovala na svém Tumblr, kde si schovávám zajímavé věci související s geosociálními a geolokačními službami, které bych nerada zapomněla. Můžete sledovat.

Čím je to zajímavé

To, co tvoříte (pro zjednodušení budu dál používat slovo článek, i když to může být jakýkoli jiný obsah), by mělo pro čtenáře být něčím přínosné a jedinečné. A ten hlavní přínos může být třeba to, že jste pro své publikum našli něco, co zatím nevědělo a co je pro něj zásadní. Že jste mu to přeložili do češtiny, že jste udělali screenshot.

Jasně, bylo by skvělé doplnit tuhle kostru hlubokou analýzou příčin a predikcí následků, přidat tabulku, popsat, jak to funguje v jiných případech, zeptat se na detaily experta… Tak si řeknete, že tohle všechno uděláte, napíšete nejlepší článek všech dob, dostanete Nobelovu cenu za blogování. Jste nadšení ze všech věcí, které přijdou, až ten velký článek napíšete… A tak před vašima očima roste, stává se z něj obrovský a nesplnitelný úkol, který vás tak trochu stresuje a zatěžuje.

Nemáte na to samozřejmě hned čas, takže ho odložíte na večer. Pak na další den, ještě jeden den, dva… Článek v tu chvíli vypadá ještě větší! Nakonec nenapíšete nic, protože téma už nikoho nezajímá, včetně vás. Nebylo by bývalo lepší mít malý blog post, nebo aspoň ten screenshot s komentářem?

Pomohli byste světu – vaše publikum by se dozvědělo tu novou velkou věc. A třeba by vás to povzbudilo k vytvoření dalšího článku (nebo třeba videa, screencastu, sběru dat, které pak zpracujete ve Fusion Tables…). Menší články se vždycky píšou líp než ta komplexní všeobjímající pojednání, na témata jako “vesmír a jeho nejbližší okolí”.

A když už opravdu píšete ten dokonalý článek…

Někdy je ale ten přínos pro čtenáře jiný. Máte na téma neobvyklý pohled, něco jste vymysleli, něco jste udělali a teď to chcete ukázat světu. Opravdu potřebujete dokonalý článek!

Vlastně už ho máte nějak napsaný. Zkontrolovali jste si pravopis. Kdyby to byla slohovka na základce, v tuhle chvíli odevzdáváte. Jenže vy píšete dokonalý článek, co změní svět.

Takže ještě hledáte a přidáváte obrázky. Formátujete text. Pak si vzpomenete na drobnost, která by se tam dala přidat. Pak hledáte nějaké rozšiřující odkazy jinam. Pak se zděsíte, jestli tam není moc těch otravných vycpávkových slov, co používáte – zkusíte searchem vyhledat všechna třeba, takže, vlastně. Pak si článek čtete znova, abyste ještě vypilovali všechny formulace, vyházíte další zbytečná slova. Znova zkontrolujete všechny odkazy, co když nějaký nefunguje? Ještě upravíte perex, aby víc lidí mělo chuť článek číst…

Kde to zastavit

Vždycky někde budete muset udělat hranici. Pokaždé byste se mohli dostat o kousek dál – najít relevantnější nebo lokální příklady. Udělat si něco jako analýzu klíčových slov a ta v článku použít. Udělat si ještě lepší průzkum toho, o čem píšete. Pokud nevíte, co navíc jste mohli udělat, jste špatní perfekcionisti!:o) Nebo vás minula blogerská kletba.

Taky máte pocit, že dokonalé články čtete vždycky jen u ostatních blogerů? Asi často nevíte, co všechno mohli udělat navíc.

Pár lidí se mě ptalo, kolik času mi trvá napsat článek na tenhle blog. Nemyslím si, že by tady kromě surfcampového reportu byly nějaké, co mi trvaly kratší dobu než tři hodiny (s celým tím procesem okolo). Určitě jsou tu i takové, které mi zabraly víc než osm hodin. A rozhodně bylo ještě mnoho co udělat…

Větou “Buďte první a nemusíte být dokonalí” jsem rozhodně nechtěla říct následující:

• Bezmyšlenkovitě překládejte vše, co se okrajově týká vašeho tématu.
• Automaticky chrlte obsah na všechny strany – co nejrychleji, ať jste první.
• Nemusíte to po sobě číst – snaha být první omlouvá vše.

Co to tedy mělo znamenat? Že někdy je pro všechny zúčastněné lepší to prostě napsat hned – a netrápit se tím, co všechno by tam ještě mohlo být… Dobře vím, že to vůbec není lehké – aspoň pokud jde o moje články. U těch cizích s tím nebývá nejmenší problém.

Mrkněte na prezentaci (přímý odkaz):

Zabrání mi Android chodit pozdě?

Můj telefon o mně ví tolik, že by měl umět zařídit, abych začala chodit včas. Takže přemýšlíte-li někdo o opravdu užitečné aplikaci (optimálně pro Android, prosím!), zvažte tuhle moji vizi.

• Můj telefon dobře ví, že mám mít schůzku (podle Google kalendáře).
• Ví také, kde ta schůzka je (a pokud to neví, tak mu to mileráda budu pro každou schůzku důsledněji zadávat).
• Dobře ví, kde jsem já. A uměl by snad i vymyslet, jak se na místo dostanu. Takže tuší, jak dlouho cesta trvá.
• A k tomu si na rozdil ode mě udržuje přehled, kolik je právě hodin.

Takže aplikace bude mít spočítáno, kdy se přiblíží čas opustit kancelář nebo byt a vyrazit. V tu chvili mě na to aplikace upozorní a navrhne trasu. No a ve chvíli, kdy si spočítá, že to nestihám, pošle člověku, s nímž se mám sejít, SMS s předpokladaným zpožděním. Hm?

Téměř kdokoli, kdo se se mnou někdy sešel, chápe, že taková aplikace je nezbytná pro všechny zúčastněné strany. Mimochodem, prakticky celý tento článek jsem napsala cestou na schůzku, na kterou jsem jela (samozřejmě) zoufale pozdě. Ach jo…

Fakt ještě neexistuje?

Při pátrání po aplikaci, která by mi pomohla chodit včas (a nemusí být zase až tak super geniální jako to, co jsem si vysnila), jsem na nic zajímavého nenarazila. Máte tip?

Na maličko podobném principu funguje aplikace Auto SMS – ta umožňuje automaticky odeslat SMS, když se dostanete do určité oblasti. Úplně to vidím: “Už jsem skoro u tebe, omlouvám se za zpoždění.” Pro mě je ale důležitější to, abych vyrazila včas, omluvná SMSka je sice fajn, ale i tak je trapné chodit pozdě.

Také mě zaujal tenhle “lokalizační budík” – aplikace Wake Up, která vás vzbudí, když se dostanete do blízkosti určitého místa. Vhodná pro cesty z hospody nočním busem nebo pro ty, kdo třeba jezdí na dlouhé vzdálenosti vlakem.

A z trochu jiné oblasti je další moje přání – chtěla bych “obrácený budík”. Když vím, kdy mám druhý den vstávat, chtěla bych, aby mě telefon upozornil, že už je čas jít do postele, pokud chci spát aspoň třeba 6 hodin. Dost často se totiž do něčeho zaberu a pak mě překvapí, kolik už je hodin…

Tak mě napadá, vlastně by stačilo spočítat si příslušný čas a nastavit si druhý budík, že? Ok, tak tohle nepotřebuje, ale zařiďte teda někdo, abych začala chodit včas, jo?:o)

Pár měsíců jsem teď nevedla úplně ten správný život. Prostě nějak “nebyl čas” na to chodit běhat nebo cvičit, pak byla zima a nevěděla jsem, jaké si vybrat fitko, pak nebylo jak začít. No a pak byl na Slevomatu Bootcamp (jojo, na Slevomatu, přestože tam zrovna často nenakupuju, ale už delší dobu jsem chtěla Bootcamp zkusit) a teď v pondělí byla na prvním tréninku. Chodí tam také Adam @zbiejczuk a píše pravidelné reporty. A potkala jsem už také @mbuchta, @jaroslavfaltus & @reklamnihvozdy.

No a jako by nestačilo, že mě po každém tréninku bolí svaly (tolik svalů!), nejen, že se zadýchávám, bývám poslední ze skupiny. Ale nejrůznější stroje a zařízení mi teď neustále připomínají, že si za to můžu sama půlroční absencí jakéhokoli pohybu! Jsou nemilosrdně přesná a objektivní…

Chudinka moje Nike Mini!

Hardware

Tak pro začátek: Můj Nike+ Sportband se vybil. To jsem čekala. Ale nečekala jsem, že se vybil až tak, že zapomněl čas a datum, takže svůj první běh z Bootcampu mám uložený jako 1. ledna 2008. Nemluvě o tom, že po připojení k PC jsem se dozvěděla, že mám upgradovat příliš zastaralý firmware. A nejtrapnější na tom bylo, že jsem si vůbec nemohla vzpomenout, jak se ovládá. Nike+ má totiž hodně blízko k Apple zařízením a ten náramek podle toho vypadá: Má hrozně málo tlačítek;o)

Software

No a o Foursquare raději nemluvit. S radostí se ráno checknete ve Stromovce, že jako se pochlubíte světu odvahou a hlubokým odhodláním. A Foursquare vám odpoví, že jste tady poprvé od září! Jojo, dřív jsem tam běhala dvakrát týdně, hm… A pak jdete na #SNMbeer, akci s geeky z Filozofické fakulty, a od Foursquare se dozvíte, že jste úplně poprvé v životě v tělocvičně – protože bar Lokál Blok je díky horolezecké stěně v kategorii “gym”, je to takový hack pro získání Gym Rat odznaku pro lenochy:o)

Jo, je to ostuda. A to nemluvím o tom, že Nike + portál má už půl roku něco jako mayorství na běžeckých trasách a já o tom vůbec nevím! A ty úžasné “nové” call to action! Burn calories, burn!

Burn Calories, Burn!

Ale jsem ráda, že jsem zpátky mezi lidmi, co vyběhnou schody. A Bootcamp je divokej, ale asi si zvyknu:o)

(A jo, přiznávám, tohle je jeden z mála okamžiků, kdy mi Dell Streak připadá trochu moc velkej. Protože bych chtěla používat Run Keeper a získat některý z jeho Foursquare badgů. Ale Dell Streak je na to prostě trochu velkej!)

A dostali mě! A když si představím, že to za čas budou fakt používat cizí lidi vedle vás…

Color může fungovat na jednu stranu trochu jako Chatsquare nebo možná ještě částečně, jako když na konferenci sledujete Twitter Wall zobrazující feed hashtagu dané akce. Akorát bez té pomocné vrstvy Foursquare checkinu a Twitter hashtagu. Čistá lokace. Pokud se chytí (nebo někdo podobný), bude to dokonalý nástroj pro bezprostřední komunikaci lidí, jejichž jediným společným kontextem je místo, kde jsou. Lidé se toho vždy snažili nějakým způsobem docílit – příkladem může být třeba to, že na některých festivalech promítají na obrazovky SMS chat. Podobný perfektní příklad jsem zahlédla v diskusi k otázce o smyslu Color na další hype službě Quora:

Poloha rozhoduje o všem

A teď jinak: Dávno jsem přemýšlela o tom, jak užitečná by byla aplikace, která umožní lidem v těsné blízkosti, kteří posluchají nějakou hudbu, společně ji scrobblovat na Last FM. Protože mi připadá škoda, když s někým poslouchám rádio nebo jsem na koncertě, že to nemám zaznamenané ve své hudební historii. Optimální by asi bylo spojit aplikaci typu Color a třeba Shazam, která by tu hudbu i poznávala a všechna ta data by nám ukládala do profilů…

(Hm, už chápete, proč jsem se trochu bála, že si o mně čtenáři Mediáře budou myslet, že jsem social-sharing-gadget psychopat??)

Podobnost služby Color a Last FM mi připadá zajímavá ještě v jednom bodě: Umožňuje vám najít nejbližší lidi nezávisle na tom, jestli je fakticky znáte. V Last FM máte neighbours, kteří poslouchají stejnou hudbu. V Color jsou to lidi, co stávají často vedle vás. Je tady jen důležitý jiný parametr, podle kterého se blízkost posuzuje.

Color vytváří elastickou sociální síť. Podle toho, jak často s někým jste, se vaše vazby zkracují nebo prodlužují, až třeba ze sítě úplně vypadne. Trochu podobné je to už dnes na Foursquare ve statistikách. Zatím s tím Foursquare pracuje jen mimochodem (aspoň pro uživatele, ovšem nepochybuju, že jejich noví data scientists vymyslí něco skvělého). Color je na tomto principu celý založený.

Až to nebude tak nové

Základem aktivity v Color jsou fotky – a to především kvůli množství dat, které právě z fotek dokáže získat. Když budete třeba na koncertě nebo na hokeji, dokáže srovnáním vyfocených objektů říct, kteří uživatelé jsou od sebe opravdu jen pár kroků. Kromě toho pracuje s mnoha dalšími vstupy, které získává z telefonu (sítě v okolí, intenzita hluku…). Nejdřív dostanete lidi v okolí 30 metrů podle geolokace – fotky pak aplikaci umožní být přesnější. Vlastně je to totéž jako checkin.

Foursquare po upgradu udělal z každého checkinu napínavý okamžik – ukazuje zajímavé kontexty, říká víc o vaší interakci s kamarády, body pro leaderbord konečně dávají smysl, protože vás aplikace motivuje překonávat sebe i kamarády. Takže máte okamžitou odměnu za to, že jste checkin udělali a chcete udělat příští. Další prospěch (přístup k historii toho, kde jste byli, statistiky, mayorství a specials i ten základní fakt, že víte, kde jsou kamarádi) dělají z Foursquare užitečnou službu. Ale abyste se obtěžovali udělat checkin, musí to být zábavné. Pořád. Teď je.

Color Demo from Color Labs, Inc. on Vimeo.

Jsem zvědavá, jak to Color zařídí, aby pro uživatele bylo zábavné pořídit každou jednotlivou fotku. Aby dávala koncepce elastické sítě smysl, musíte to dělat často. Zabaví Color uživatele dlouhodobě? Zabaví jich dost? A dokáže na tom vydělat? Uvidíme za čas. Teď se nemůžu dočkat dalšího updatu – iOS už ho má, Android “coming soon” (takže je app asi aktuálně nenainstalovatelná). Protože pak začnu konečně i fotit a ne jenom koukat, co dělají ti, co mi bývají “nejblíž”…

Zpátky v čase

Cestování do vlastní historie je superjednoduché – až na to, že se můžete jen dívat a nemůžete nic měnit. Maximálně mazat. Ukážu vám služby, pomocí kterých zavzpomínáte na věci, které vás zajímaly třeba před dvěma roky. Připomenete si, co se vám líbilo, co jste poslouchali, co jste dělali, kde jste byli…

Memolane – všechny vaše kanály pěkně pohromadě

Služba Memolane moc hezky agreguje nejrůznější kanály, ke kterým jí přidělíte přístup. Projde je porádně do historie a vytvoří vaši vlastní časovou osu vzpomínek. Čím víc služeb dlouhodobě používáte, tím je taková vaše osobní historie zajímavější.

Takhle vypadá pár dní zaznamenaných mým účtem, který agreguje Twitter, Foursquare, LastFm, YouTube, Facebook a tenhle blog:

Ukázka záznamů ve službě Memolane

Pokud někdo z vašich kamarádů také používá Memolane (služba byla nějakou dobu pouze na pozvánky, teď už se můžete registrovat volně), můžete společně vytvořit i příběh něčeho, co jste společně zažili. Vytvoříte tak ze svých individuálních záznamů v sociálních sítích společný příběh – o dovolené, na které jste byli, nebo třeba příběh vašeho startupu. Tady je ukázkový příběh služby Memolane.

Vaše hudební historie

Hlavní výhodou Memolane je (kromě možnosti kolaborativního tvoření) to, že dává hezky do kontextu vaši aktivitu v několika službách. Takže získáte docela komplexní pohled na to, co všechno jste prožívali a dělali.

Můžete se ale chtít mrknout na detailnější historii své aktivity v některých specializovaných službách. Mě zajímala nejvíc moje hudební historie, protože dost často obsesivně poslouchám jednoho interpreta, kterého pak vyměním za dalšího, který mi opět v přehrávači hraje do omrzení. Takže mě zaujal Last Graph pro vizualizaci toho, jaké interprety jsem za poslední rok nascroblovala.

Na podobném principu funguje ještě Scrobbling Timeline, jenže ta vytváří ošklivější grafy, kterým moc nerozumím a nic moc v nich nevidím:o) Ale zase můžete svou hudební historii porovnávat s jinými uživateli…

Vaše historie vyhledávání Google

Na adrese google.com/history se pak můžete pohrabat i v tom, co vás třeba před rokem zajímalo – tedy co jste vyhledávali. Uvidíte pouze ta hledání, která jste provedli z prohlížeče se svým přihlášeným Google účtem. Musíte také mít funkci historie webových stránek povolenou ve svém Google účtu.

Mě například na začátku března 2010 hodně zajímaly motorky (hledala jsem různé varianty fráze “motorka pro holku”, “jak zvednout motorku”, ještě že jsem si ji tenkrát fakt nekoupila, dnes si na motorky ani nevzpomenu), nejrůznější aplikace pro N79 – Gravity, Waze a screenshotování na Nokii. V březnu jsem také hodně vyhledávala různé varianty fráze “Jared Leto”, byla jsem totiž na koncertě:o) A takhle bych mohla pokračovat dál, kdy jsem třeba přestala jíst maso (a začala vyhledávat vegetariánské recepty), kdy jsem se bála, že mám různé hrozivé nemoci a jako největší hypochondr o nich na webu hledala víc informací.

Když navíc kliknete na stránce webové historie na Trendy, tak uvidíte něco moc zajímavého. Své nejhledanější fráze, nejnavštěvovanější stránky z výsledků vyhledávání atd. Takhle nějak si to můžete představit. A protože některé nejhledanější fráze tam mám trochu… zvláštní, tady je vystavovat úplně nebudu, jen tu první;o)

Trendy z Google historie webových stránek

Nebylo by něco komplexnějšího?

Dřív si lidi prostě psali deník. Možná si ho píšete taky, možná jste našli způsob, jak to zvládat i při velké zaneprázdněnosti nebo ještě větší roztěkanosti. Třeba díky službám, které vám to co nejvíc zjednodušují: Takový Oh, Life vám každý den pošle e-mail, na který stačí odpovědět a váš deníkový záznam je na světě. Ano, je to osobní deník, který s nikým nesdílíte, je jen pro vás.

A možná si svůj život zaznamenáváte offline, do diáře nebo tak někam. Gratuluju, musí to být skvělé a možná i meditativní. Ale pokud na to čas nebo motivaci nemáte, tak proč si nezavzpomínat právě pomocí toho, co jste o sobě už “samovolně” zaznamenali?

Není Dell Streak moc velkej? Jak se s tím telefonuje?

Toho, že mám telefon o maličko větší, než je obvyklé, jsem litovala jedinkrát: Když jsem si na Google Developer Day šla vyzvednout cenu pro účastníky Chrome kvízu a nabízený GDD obal na telefon byl přibližně poloviční. Velikost Dell Streaka je super. Když chci v posteli koukat na YouTube videa nebo si číst RSS v Google Readeru, je to pohodlné a neunavuje to. Zároveň není příliš velkej, běžně ho nosím v kapse u mikiny, u bundy, u kalhot. Takže ho mám stále s sebou a nikdy se mi třeba při nepředvídaném čekání někde ve frontě nestane, že bych litovala, že s sebou nemám tablet.

A jak se s ním telefonuje? No normálně, navolíte číslo, vytočíte, dáte k uchu a mluvíte:o) Je fakt, že Lucka Habartová vypadala dost legračně, když s ním zkoušela telefonovat. Ale já jsem o fous větší než Lucka.

Související historka: Sedím v metru, čtu si RSS na Dell Streakovi, a najednou stará cca 70letá babička na vedlejší sedačce říká: “To je tak krásně velkej telefon, přesně takovej bych taky potřebovala.” Tak jsem jí ještě ukázala, jak krásně se dají přizoomovat stránky a jak jsou ta písmenka pak ještě větší. Vypadala, že je v nebi.

Používáš ho jako primární telefon?

Ano. K němu s sebou ještě nosím N79 s pracovním číslem. Je fajn, když máte dvě zařízení. Protože prakticky vždycky se mi jeden telefon vybije, takže nezůstávám opuštěná v divočině velkoměsta bez pomoci (konektivity). Mají různý signál, navíc N79 umí dělat FM transmitter, takže třeba muziku do auta nemusím brát na CD nebo USB, případně hledat ten permanentně ztracený kabel, který umí spojit rádio s mobilem. A prostě se mi s Nokií ještě nechtělo úplně loučit, po tolika letech…

Jak dlouho mu vydrží baterie?

S Androidem 2.2 tak přibližně den:o) Ale je fakt, že si s ním pořád hraju a mám na něj asi docela velké nároky, pokud jde o přenášení dat, push notifikace… S Androidem 1.6 baterie vydržela mnohem kratší dobu, i přes den jsem Streak musela dobíjet přes USB v práci. Zároveň je od té doby Android mnohem stabilnější, vše je plynulejší.

Jaké má Dell Streak rozlišení?

800 x 480:o)

Existují aplikace jen pro Dell Streak?

Jako že by nějak zajímavě využívaly tu obrovskou plochu displeje? O žádných rozumných nevím. Jasně, Google Sky Map vypadá super. No a web se na Streakovi prochází krásně, stejně jako články v RSS nebo YouTube videa. A třeba Air Hockey dává na 5″ displeji docela smysl.

Pak jsou tu spíš takové upgradovací aplikace, třeba ty, které by po rootu prý měly zařídit, že Streak bude “dýchat” podsvícenými tlačítky, když bude mít nějaké notifikace. Doufala jsem, že přesně tohle bude už na 2.2, bohužel zatím ne. Rootovat nemám v plánu.

Jak na Androidu používáš kontakty, e-maily, úkoly a kalendář s MS Exchange?

E-maily a kalendář fungují jednoduše a intuitivně v rámci základních Androidích aplikací. Kalendář zároveň moc hezky spojuje moje Google Kalendáře, které používám při plánování soukromých aktivit. S úkoly to tak jednoduché není, ale určitě to časem nějak vyřeším:o) Především si musím sama ujasnit, jak to chci vyřešit.

No a v kontaktech mám takový chaos (všude, v Outlooku, v Google Accountu, v telefonu…), že nějaká synchronizace opravdu není něco, co by mě aktuálně trápilo.

Co je na něm nejvíc super?

Android a obrovskej displej.

No a s tím souvisí ty nejoblíbenější aplikace – prakticky v každé volné chvíli checkuju RSS. Hodí se kombinovat aplikaci Newsrob, která stahuje nové položky z Google Readeru a uchovává si je, i když jste offline – třeba v metru. No a k tomu originální Google Reader aplikaci, která zase moc hezky ukazuje všechny ohvězdičkované položky – takže ideální třeba ve frontě v obchodě, v posteli, kdekoli na signálu.

Skvělé je jednoduché využívání služeb Googlu – od perfektní práce s Gmailem, přes Google Instant ve vyhledávání, po možnost editace Google Docs přímo v mobilu.

No a moje další nejoblíbenější apps?

Z praktických: Evernote, Dropbox, Chrome to Phone, Mood Tracker (ale hledám nějakou variantu s možností exportu dat), Pubtran, Shazam, Gesture Search, moc zábavný Google Translate, AppBrain a Thinking Space.

Z těch dobrých na machrování v hospodě: Spark (dává “elektrické šoky” každému, kdo se dotkne displeje), Nu Pogodi (starodáváná videohra s vlkem, co chytá vajíčka, v téhle velikosti je to fakt geniální!) LED Scroller (můžete si napsat libovolný text a Android ho zobrazí jako rolující nápis na LED panelu, Tricoder (absolutně awesome app nejen pro trekkies).

A ještě další důležité: Foursquare, TweetDeck, Xkcd Viewer, Qua (Quora aplikace), Alarm Clock Xtreme (nejlepší budík všech dob, vyřeší váš vstávací problém, třeba díky fíčuře “math to disable alarm clock”. Jo, musíte spočítat sérii matematických příkladů, aby se budík přesvědčil, že jste fakt vzhůru!).

Hry: Memory Trainer, Cell Wars, Antigen, Zombie Run, stará klasika Netwalk a aktuálně jsem se zbláznila do Tank Hero. A nebaví mě Angry Birds. Asi proto, že mi nejdou. Ale často je u mně někdo chce vyzkoušet, většinou se pak od té hry nemůže na desítky minut odtrhnout. Bude to můj osobní problém.

Baví mě widgety a zkratky k nejdůležitějším akcím, které na telefonu dělám (nejnavštěvovanější venues na Foursquare, tlačítko pro volání nejdůležitějším kontaktům, labely v Gmailu). Chci si teď trochu víc zaexperimentovat s klávesnicemi, prohlížeči, launchery. A začít kupovat placené aplikace.

Android je prostě tak skvělej, pořád si mám s čím hrát!

Kdes ho koupila?

V Dell Pointu v Liberci. Zdá se, že jsou skoro stejní fandové do Dellu jako já. Vždycky na mě byli moc hodní na Facebooku, otevřeli mi o víkendu a ukázali mi všechny zajímavé notebooky, desktopy a další věci od Dellu. A ne, nejsem tak moc blázen, že bych si jela koupit telefon do Liberce – věci posílají snad do druhého dne. Výlet do showroomu Dellu jsem spojila s výletem na Ještěd (tam byl taky můj první check-in z Dell Streaka).

Dnes stojí Dell Streak trochu přes 11 tisíc. Když jsem ho kupovala já, byl o cca 3 000 Kč dražší.

Co bys na něm změnila?

Trochu mi vadil ten speciální napájecí a datový kabel (než jsem dostala o Vánocích další dva, neustále jsem se bála, že ho někde zapomenu nebo ztratím, dnes jsem klidnější). Co by se ale změnit opravdu mělo, je nějaký divný problém s přihlašováním do aplikací pomocí Facebooku a do jiných i “jen” pomocí uživatelského jména a hesla. Takhle mi třeba nefunguje aplikace pro Get Glue, kolik krásných nálepek už jsem mohla získat!

A protože na Androidu není lehké dělat screenshoty, protože mě moc nebaví fotit a protože jsem obecně líná, tohle je jediný multimediální obsah, který jsem vám schopná dát. Ale myslím, že to neva:o)

Co dál jsme se dozvěděli “díky” nefér narušitelům?

Programátorská otázka

Zazněla z Twitteru Honzy Tichého, odpověď už známe:

Když si někteří lidé checkin smáznou, aby se příslušného badge zbavili, odznáčky ostatních to neovlivní. Například @vldysek by v takovém případě přišel o Player Please badge, protože bez mého smazaného checkinu mu tam zůstaly jen dvě holky.

Věděli jste mimochodem, že když ve své historii vymažete první checkin, který jste ve službě provedli, přicházíte o Newbie badge a při jakémkoli dalším checkinu ho získáte znovu? Vysvětluje to trochu divné detaily těchto dvou odznáčků právě Honzy.

Checkin na 10. venue předchází prvnímu checkinu

První checkin až po odznáčku Adventurer

Další příběhy o swarmování na Foursquare

Na Foursquare se mi líbí i to, jak rozdílně ho lidé vnímají. Uspořádat akci typu “pojďme získat (super)swarm badge” připadá mně osobně jako fantastická příležitost setkat se s lidmi, se kterými běžně komunikuji jen on-line. Někdo to ale může brát jako něco, co by mělo vzniknout spontánně, bez plánování. A 50 nebo 250 lidí se zároveň v tříhodinovém úseku necheckne běžně, potřebujete něco velkého!

Už dávno mě napadlo, že u událostí s desetitisíci návštěvníků přece musí padat (Super)swarm badges jako na běžícím pásu. Občas si tak pro zábavu sleduji vývoj počtu lidí, kteří na určitém místě použijí Foursquare. A zajímám se především o eventy, které nejsou zaměřené na lidi orientující se na moderní technologie.

Zatím to byly hlavně megakoncerty (protože mě baví víc než fotbal):

• Nejzajímavější čísla jsem dostala na srpnovém koncertě Lady Gaga v San Jose. HP Pavilion Arena byla vyprodaná, takže koncert navštívilo na 20 000 lidí. Společně checknutých bylo… maximálně 51 uživatelů.
• Swarm badge nepadl na koncertě Justina Biebera v Madison Square Garden (přes 19 000 návštěvníků a maximálně 33 uživatelů).
• Vzhledem ke své posedlosti kapelou U2 jsem se také zabývala monitorováním řady koncertů aktuálního turné a také to nebyla žádná sláva. Nejvíc Foursquare uživatelů se zároveň checklo v Istanbulu (33 checkinů na “poloprázdném stadionu o kapacitě sto tisíc lidí“).

Typickým uživatelem Foursquare je vzdělanější mladší muž, takže dobře vím, že publikum Justina Biebera asi nebude nejvhodnějším objektem pro tahle měření. Podle prvních pár výsledků (měřila jsem pouze namátkou vybrané akce) to ale vypadá, že na “náhodný” swarm badge rozhodně budete ještě nějakou dobu potřebovat geekovskou událost. Nebo bych ještě měla zkusit ten fotbal?

Zajímavé také je, že třeba na území Velké Británie zatím uživatelé Superswarm badge nezískali. Chystají se na to začátkem října. Držte jim palce!

Zpátky k podvodníkům

Pravidla Foursquare jsou vlastně hodně volná. Znám to, když odpovídám na otázky “nováčků”: Mám se checkovat při příchodu někam? Nebo při odchodu? Můžu se checknout dvakrát? Můžu se checkovat doma? Můžu na zastávce? Odpovídám, dělejte si, co chcete! Ono se časem ukáže, jaké využití Foursquare pro vás má význam. Jako každá služba se i Foursquare přizpůsobí tomu, k čemu ho budou lidé používat. Moc zajímavý je příběh Foursquaristů z Indonésie. Ti si z podvádění udělali vlastně princip celé hry. Přestože globálně nejsou moc oblíbení, pro jejich komunitu dává Foursquare největší smysl právě takhle. A ještě (prý) dělají maximum pro to, aby jejich falešné checkiny ostatním hráčům neškodily.

Jenže česká Foursquare komunita je jiná, podvodné checkiny se nám nelíbí. A právě to mi na tom povyku kolem falešných Foursquare účtů na WebExpu připadá skvělé. Všichni víte, že můžete podvádět, ale neděláte to. Ve Foursquare, jak ho vnímám já, nejsou odznáčky žádný fetiš, jsou jen zábavnou záminkou někam vyrazit a s někým se potkat. Foursquare badge má přibližně stejný praktický význam, jako váš bobřík odvahy z tábora, když vám bylo 12, akorát má navíc URL.

Superswarm badge z WebExpa má ale fakt zajímavej příběh (stejně jako určitě měl i váš bobřík odvahy), příběh tříhodinového sledování, čekání, přesvědčování dalších a dalších lidí… A pak teda failu, hm. Ale ať už bylo falešných účtů 20 nebo 40 (na čísla jsem zvědavá), těch opravdových se sešlo hrozně moc a bylo to zábavné setkání. Těším se na další, slyšela jsem, že je v plánu na Google Developer Day a prý teď vznikne spontánně:o)

Proud to be a part of Happier Web Community!

1) Zaregistrujte se na poslední chvíli se slevou

Dnes a zítra se ještě můžete registrovat za “early-bird” cenu. V pondělí už to bude o 1 000 Kč dražší…

2) Přihlaste se na pokerový turnaj

Součástí warm-up party bude i pokerový turnaj mé mateřské H1.cz – pusťte se do gamblerského klání, pokud máte chuť. Přihlaste se na Facebooku a třeba vás vylosují hned do startovní osmičky hráčů. Já ovšem poker asi vynechám.

3) Zjistěte, s kým se chcete potkat

… i komu se vyhnout. Základem je samozřejmě stránka se zaregistrovanými účastníky, pokud ale potřebujete ještě na doplnění vidět avatary zmiňovaných, mohl by vám pomoci tento Twitter list. Velmi sofistikovaným analytickým postupem (nechala jsem Chrome spočítat všechny zavináče na stránce účastníků) jsem došla k tomu, že svůj Twitter uvedlo 270 lidí, na listu jich je 224 (stav 11. září odpoledne). Možná nezahrnuje ty čerstvě zaregistrované…

Aktualizace: Aha, tak list prý podle autora nemůže obsahovat tolik lidí, kolik je zavináčů, protože někteří používají hromadný firemní Twitter. Dává smysl. Prý se můžeme těšit na pravidelné aktualizace tohoto listu, děkujeme!:o)

Je taky dobré znát nějaké chytré, zajímavé a třeba i vtipné odpovědi na otázky, na které pravděpodobně dojde. Například:

• “Co přesně děláš?”
• “Co se ti v práci hodně povedlo?”
• “Co tě na webu v poslední době zaujalo?”
• a podobně.

4) Sežeňte si vše, co potřebujete s sebou

Některé věci musíte zařídit v předstihu. Možná potřebujete vizitky, možná letáky, které propagují váš byznys, možná nějaké drobné dárky, které chcete rozdat lidem, s nimiž jste se dlouho neviděli. Nepotřebujete třeba (ehm…) blok a tužku? Nebo berete notebook? Hodí se přibalit taky rozdvojku a prodlužovačku.

A protože velmi pravděpodobně budete nonstop sjíždět všechny možné sociální sítě, telefonovat a s někým se scházet a dělat další vylomeniny náročné na baterii telefonu, rozhodně potřebujete nabíječku nebo příslušný kabel. Pamatuju si taky, že vloni mě na WebExpu dost mrzelo, že jsem si nepamatovala své heslo na wifi EduRoam – takže tip pro studenty.

Měli byste mít trochu místa navíc v tašce – protože dostanete tričko, možná nějaké propagační předměty, možná knihu… Dřív jsem s tím mívala problém, ale co mám 13″ notebook v 15″ tašce, ty 2″ navíc jsou většinou akorát:o)

5) Vybavit se nutnými aplikacemi do telefonu

Když už s sebou budete mít tu nabíječku, nezapomeňte ani na softwarové vybavení. Tady jsou základní aplikace, které jsou pro účastníky konference důležité… Je navíc úplně jasné, že cool aplikace v telefonu jsou skvělé téma pro nenucenou konverzaci! Myslím, že pro WebExpo to chce tyto základní aplikace:

• Čtečka QR-kódů – možná dojde na nějakou soutěž, třeba si někdo vytvoří augmentovanou visačku, nikdy nevíte…
• Slovník – přece jen je to mezinárodní konference.
• Aplikace pro Twitter a Facebook, která vám umožní rychle se orientovat v tom, co se kde odehrává – protože dění v sociálních sítích je hodně důležitou součástí konference.
• Machrovinky typu Google Goggles a Shazam – se kterými můžete okouzlovat hostesky, barmany, taxikáře a další málo geekovské lidi, na které náhodou narazíte a budete mít potřebu se vytahovat.
• Nezapomeňte na aplikaci pro Foursquare – pokusíme se získat SuperSwarm badge, potřebujeme 250 lidí na jednom místě. I kdyby to měl být váš jediný check-in, pojďte se přidat, navzdory skeptikům!

Co dalšího by nemělo chybět v telefonu před začátkem WebExpa každému, kdo se na něj chystá jít bez notebooku nebo tabletu? Poraďte!

6) Co si mám vzít na sebe??

Pánové si teď možná klepou na čelo, ale pozor, i @Adbar to řeší hezky v předstihu. Máte dost cool triček? Nebo budete spíš za dámičku/šampónka/seriozního podnikatele? Znamená to 3 dny pečlivě kombinovat a plánovat (počítám i warm-up party). A taky jsem se dočetla, že prý výrazné extravagantní oblečení nebo účes jsou ideální pro všechny, kdo neví, jak se začít bavit s cizími lidmi.

7) Připravte si plán

Program už je prakticky kompletní, takže si můžete rozmyslet, které přednášky rozhodně chcete vidět, kdy naopak klidně polevíte a budete se věnovat relaxaci, blogování čerstvých zážitků, networkingu.

Mě zatím zaujaly následující přednášky:
Pátek

• Products and People over Process and Dogma
• What’s the Story? Infusing websites with the craft of storytelling
• Adobe rocks! Flash a HTML5

Sobota

• Národní technická knihovna – za stovku služby za milion
• Wikinomie
• Rôzne prístupy k Social Media pre firmy
• Snaž se to daleko dotáhnout! vs. Dělej, co miluješ! – 4 lekce, který jsem dostal od života.
• Designing from start to finish

A je mi taky úplně jasné, že velmi pravděpodobně přednášky nestihnu všechny a zavítám i na jiné – jako vloni.

• Mrkněte na můj program vytvořený pomocí nejfičurovatější funkce webu WebExpo.

Mám proti vám velkou výhodu. Díky tomuhle článku mám přípravu na WebExpo v podstatě vyřešenou. A co teda budu dělat do té doby? V plánu je urazit cca 3 500 km a strávit pár super dní surfováním u Atlantiku. Takže na letošním WebExpu budu možná něco jako opálená! Hodí se to vůbec mezi geeky?

Discounts everywhere

Cítila jsem se trochu divná. Lidé v práci vždy akorát řešili, kolik peněz na kterém serveru utratili předchozí den a já zase nic… A to až do okamžiku, kdy jsem zjistila, že skupinové nakupování v téhle podobě prostě není pro mě. Víte proč?

Nezajímá mě jídlo

Jasně, každý musí jíst. Ale moje nejoblíbenější jídlo je jogurt a pak dušená mrkev. Takže nabídky na slevu na kuřecí křidýlka, do steak housu nebo do sushi restaurace mě nechávají absolutně chladnou. A ani ty pralinky a cukrárny pro mě moc nejsou. Vždycky si řeknu akorát: “Hm, no dobrý, uvidíme zítra.” A protože nejpopulárnější bývají právě slevy na obří steaky, to “nejzajímavější” z webů zprostředkovávajících skupinové nakupování jde mimo mě.

Jsem nerozhodná

Když už jsou v nabídce produkty, které by pro mě byly zajímavé (kosmetika, kadeřnictví, kurzy, zážitky, vstupenky…), dojde na rozhodování. Jenže říct si, že půjdu k novému kadeřníkovi nebo na masáže někam, kde jsem nikdy nebyla, pro mě v žádném případě není otázka jediného dne. Obvykle si vše vybírám dlouho a hodně srovnávám. Klidně se pak vrátím k první variantě, ale potřebuju na rozhodnutí svůj čas. Proto mě baví e-shopy – můžu se na vše jít podívat třeba desetkrát, necítím žádný tlak od prodavače, že bych se měla už konečně rozhoupat a buď koupit, nebo jít.

Nemotivuje mě sleva

Abych se odhodlala k rychlému nákupu, musím mít dobrý důvod. A sleva pro mě ten důvod prostě není. Ano, může se objevit produkt, o kterém si budu jistá, že ho chci. To byl třeba případ voucheru do Friends Coffee House – vím, že tam rozhodně půjdu, no tak proč si nepořídit slevu. Ale není mi příjemné nechat se tlačit do výběru restaurace tím, že tam budu mít jídlo za 50 %. Možná to není zrovna spořivé chování. Ale jak často si na Slevomatu kupujete věci, které potřebujete a které byste si stejně pořídili?;o)

Co by fungovalo na mě

Stejně jako někdo “slyší” na slovo sleva, jsem já úchylná na limitované edice. Když mám pocit, že je něco jiné než normálně, že to lidé běžně nedostávají a že už se to nebude opakovat, danou věc musím mít. Ať už je to příchuť coly nebo zvláštní event v restauraci. V tu chvíli se rozhodnu o něco rychleji.

Takže si umím představit web, který mi snadno prodá limitované edice věcí: Oblečení vyrobené k nějaké příležitosti, různé zvláštní řady elektroniky, výjimečné doplňky, vstupy na zvláštní tematické večírky a podobné záležitosti.

Takový web by byl rájem pro milovníky značek. Každý si může koupit Conversky, taky si je hodně lidí kupuje, jsou fajn. Ale Product Red Conversky jsou lepší, mají za sebou příběh a jsou neobvyklejší. A když by to byly Product Red Conversky, které vznikly jen v jedné výjimečné sérii, je jich na světě sto a já mám jedny z nich? Zaplatím za ně ráda mnohem víc. Není to prostor pro Zoot.cz, který chce být právě pro milovníky značek?

Když o tom tak přemýšlím, při tom děsně výhodném hromadném nakupování se asi prodává pocit, že jste si dokázali koupit něco extra levně, protože jste chytří. Na tom mém webu by se prodával pocit, že získáváte něco, co má jen pár dalších lidí, takže jste výjimeční. Jak by se to mělo jmenovat, Snobomat?

A teď otázky: Jakou nejlepší slevu jste chytli na některém ze slevových webů? Které sledujete? Na kterých jste už nakoupili? Kolik jich podle vás přežije první rok?