Kdepak. Do knihovny sice zamíříte, ale mnohem spíš budete potřebovat kvalitní displej na počítači, abyste zvládli učíst všechna ta PDFka s elektronickými studijními materiály. Dost pravděpodobně taky budete trávit bezesné noci nad nepochopitelnými filozofickými úkoly a nebo budete naopak vymýšlet skvělé praktické projekty a pak je i realizovat.

A rychle to uteče. Dva roky jsou na studijní obor strašně málo, zvlášť když přicházíte na novou fakultu, mezi nové lidi a do neproniknutelné (ale absolutně neproniknutelné) byrokratické divočiny. Když jsem studovala bakalářskou žurnalistiku, připadalo mi divné, že v tištěném seznamu přednášek je občas jiný počet kreditů za určitý předmět než v elektronickém informačním systému. Tady existují minimálně tři tištěné seznamy, dva až tři elektronické systémy, předměty mají různé názvy, různé kódy, jak je to s počtem kreditů raději vůbec nezjišťuju.

Ale ono to vždycky nějak dopadne. Na závěr rychlé FAQ:

Hodí se pro mě studia nových médií?
Ano, pokud:

• Jsi geek (aspoň srdcem).
• Baví tě číst a dlouze rozmlouvat o nekonkrétních, abstraktních, nepojmenovatelných věcech.
• Jsi ochoten/ochotna dělat pravidelně celkem dost domácích úkolů.
• Dokážeš číst složitější texty v angličtině.

Co přesně se na tomhle oboru studuje a jaké předměty jsou nejzajímavější?
Kompletní seznam předmětů je k dispozici na webu oboru studia nových médií. Můžete také zjistit, co by z nás absolventů mělo být. A jak to vidím já?

Hodně se zabýváme internetem. A to především po té “soft” stránce – tedy dějinami, marketingem, trochu technologiemi a nebo různými jazykovými/psychologickými/sociologickými/filozofickými souvislostmi. Máme také několik “ne-tolik-soft” předmětů, většinou volitelných: Trochu programování, počítačové sítě, grafický software atd. A pak je tady skupina předmětů okolo informační vědy a informační politiky.

Mezi moje nejoblíbenější předměty patří/patřily:

• Jeden z prvních – základy studia nových médií. Poznala jsem spoustu inspirativních webových projektů a hlavně, hned na začátku prvního semestru mě tenhle předmět dostatečně motivoval, abych se o svůj obor opravdu zajímala.
• Úvod do programování – pro negeeky. Protože za sebou mám něco málo PHP, měla jsem celkem náskok, cítila jsem se jako hvězda třídy a to mě baví! Navíc Karel Minařík je prostě osobnost, která by dokázala obecenstvo nadchnout i pro aranžování kytek. A Ruby je výrazně zajímavější než aranžování kytek.
• Sociální aspekty elektronické komunikace – Předmět, který nám ukázal také něco čistých fakt o informační společnosti, nejen teoretizování a filozofování.
• Měli jsme i další zajímavé předměty: Search Engine Marketing, Úvod do počítačových sítí a nebo sémiotiku.

V každém případě si myslím, že dobrých osmdesát procent “skvělosti” oboru studia nových médií dělají zajímaví lidé, kteří nás učí.

Negativa? Zmiňovaná šílená byrokracie, lokalizace oboru v Jinonicích a taky to, že kvůli škole se ještě výrazně zhorší vaše sklony k prokrastinaci! No protože uznejte, kdy jindy musíte “ze studijních důvodů” trávit celé dny v Second Life nebo na Facebooku?